„Ochranný štít“ namísto „bezpečného přístavu“
V návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 6. října 2015, které přineslo konec volného předávání osobních údajů do USA na základě programu Safe Harbor, se Evropská komise a Spojené státy dohodly na novém rámci pro přenos osobních údajů z Evropy do USA pod názvem Privacy Shield.
Namísto “bezpečného přístavu“ tedy přichází “ochranný štít“, který opět umožní zjednodušené předávání údajů z EU do USA bez nutnosti získání povolení od národního úřadu pro ochranu osobních údajů, uzavření standardní smluvní doložky se zpracovatelem dat z USA, nebo nutnosti přijmout závazná podniková pravidla (tzv. „binding corporate rules“).
Dne 29. února 2016 vydala Evropská komise právní texty, které tvoří podklad pro přijetí nového systému ochrany údajů mezi EU a USA. Kromě toho Evropská komise zveřejnila návrh rozhodnutí o přiměřenosti ochrany a texty, které budou štít mezi EU a USA pro ochranu osobních údajů tvořit, např. písemné závazky vlády USA ohledně vymahatelnosti ujednání (zveřejní se v americké sbírce zákonů), včetně ujištění americké strany o zárukách a omezeních týkajících se přístupu veřejných orgánů k údajům, jsou záruky pro předávání údajů v rámci nového systému rovnocenné standardům ochrany osobních údajů v EU.
Privacy Shield bude stejně jako Safe Harbour založen na principu “samoosvědčení“ učiněného jednotlivými americkými společnostmi, na jehož základě se daná společnost zařadí na seznam amerických společností, kterým bude možné předávat osobní údaje z EU ve zjednodušeném režimu. Za účelem zajištění dostatečné ochrany osobních údajů budou implementována nová opatření, na základě kterých budou např. americké úřady dohlížet a každoročně vyhodnocovat, jak společnosti zapojené do výměny informací plní požadované standardy a v případě jejich nedodržování udělovat sankce nebo společnosti vyškrtávat se seznamu. Ochrana práv občanů EU by měla být zajištěna prostřednictvím zavedení možnosti obracet se se stížnostmi přímo na americké společnosti, možnosti využít alternativního řešení sporů či zřízením nezávislého úřadu ombudsmana při Ministerstvu zahraničních věcí USA.
Zda však Privacy Shield zajistí dostatečnou ochranu osobních údajů z EU, ukáže až čas. Dle odborníků se v případě Privacy Shield jedná především o účelové přijetí kosmetických změn původní dohody Safe Harbour, a nelze proto vyloučit, že bude časem také zrušena.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: anna.sucha@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
