Zvláštní ustanovení o účinné lítosti ve vztahu k trestnému činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
Zatímco v případě trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „TZ“), zaniká trestní odpovědnost účinnou lítostí podle obecné úpravy obsažené v ustanovení § 33 TZ, tak pro trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ, zákonodárce stanovil zvláštní právní úpravu účinné lítosti obsaženou v ustanovení § 242 TZ.
K zániku trestní odpovědnosti účinnou lítostí na základě obecného ustanovení § 33 TZ, u trestného činu podle ustanovení § 240 TZ, musí být splněna jedna z podmínek, a to:
- zamezil-li pachatel dobrovolně škodlivému následku trestného činu nebo jej napravil,
- nebo oznámil-li dobrovolně trestný čin v době, kdy mohlo být škodlivému následku trestného činu ještě zabráněno.
Trestní odpovědnost za trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle ustanovení § 241 TZ však zaniká, využívajíc zvláštní ustanovení o účinné lítosti podle § 242 TZ, jestliže pachatel svou povinnost splnil dříve, než soud prvního stupně započal vyhlašovat rozsudek, přičemž podmínku dobrovolnosti zde zákon nežádá. Dlužno podotknout, že ustanovení § 33 TZ v taxativním výčtu nepamatuje na trestný čin podle ustanovení § 241 TZ, pročež upozorňujeme na skutečnost, že slova „obecný a zvláštní“ uvádíme v tomto textu pro logické zjednodušení, nikoliv v explicitním smyslu lex specialis derogat generali.
Nabízí se tedy otázka, z jakého důvodu je (u zdánlivě podobných trestných činů) zánik trestní odpovědnosti účinnou lítostí upraven odlišně. Z důvodové zprávy k TZ vyplývá, že odlišná úprava účinné lítosti je dána povahou postihovaných skutků, kdy trestný čin podle ustanovení § 240 TZ má zpravidla povahu podvodného jednání, ale ustanovení § 241 TZ postihuje i „pouhé“ neodvedení povinné platby.
Na základě výše uvedeného se domníváme, že zákonodárce pro trestný čin podle ustanovení § 241 TZ předpokládá širší možnost využití restorativní funkce trestního práva, přičemž u trestného činu podle § 240 TZ převažují prvky retributivní. Vzhledem ke skutečnosti, že neodvedením povinné platby za zaměstnance jsou dotčeni přímo tito zaměstnanci (tj. například nehrazené zdravotní pojištění), shledáváme účelným de facto upřednostnit zájem zaměstnanců na uhrazení těchto plateb před ambicí státu k potrestání pachatele.
Zdroje
- Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
- Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
- NOVOTNÝ, František. Trestní právo hmotné. 4. aktualizované a doplněné vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2017. ISBN 978-80-7380-651-4.
Další články
Právní průšvihy při nasazování AI nástrojů – praktické zkušenosti, kdy se to nepovedlo (1. část)
Implementace nástrojů umělé inteligence už pro právníky není hudbou budoucnosti, ale každodenní realitou. Zapomeňte však na tradiční přístup „odškrtávání checklistů“. V éře AI totiž regulace přímo diktuje samotný technický design produktů. Jak se úspěšně zorientovat v džungli desítek evropských předpisů, na co si dát pozor při mapování datových toků a proč musí právníci při vývoji aplikací sedět u jednoho stolu s programátory a produktovými manažery?
Kdy musí zahraniční firma odvádět daně v tuzemsku? Někdy stačí i jediný zaměstnanec na home office
Práce na dálku z jiné země je čím dál častější. Přestože se podmínky prezence na pracovišti rozvolnily, žádná benevolence už neplatí v tom, kde a jak firmy, potažmo zaměstnanci musí odvádět daně. Systém přitom není nejpřehlednější, a tak svádí k chybám.
Prediktivní analytika při správě daní
Daňová kontrola byla dlouho vnímána především jako nástroj zpětného ověření. Správce daně posuzoval, zda daňový subjekt v minulosti správně přiznal daň, zda doložil rozhodné skutečnosti a zda jeho tvrzení odpovídá realitě. Tento model má své pevné místo i v budoucnu. U části daňových rizik však naráží na praktický limit: pokud správce daně reaguje až ve chvíli, kdy je škoda způsobena, může být její náprava obtížná, ne-li fakticky nemožná.
Rozhovor: Adam Felix - Advokacie nesmí podléhat státnímu finančnímu dozoru
Ministerstvo financí předložilo návrh zákona o ekonomické ochraně státu a související novely zákona o Finančním analytickém úřadu a zákona o advokacii, které mají ambici posílit nástroje státu v boji proti praní peněz a financování terorismu. Vedle deklarovaného cíle návrh vyvolává zásadní debatu o tom, kde končí legitimní regulace a začíná zásah do samotné podstaty nezávislé advokacie a pilířů právního státu.
Nadační fond pro soukromý účel – vývoj, judikatura a praxe
Dodnes napříč širší veřejností přetrvává dojem, že nadační fondy jsou nástroj primárně určený pro dobročinné účely. V praxi se však nadační fondy běžně využívají rovněž ke správě rodinného majetku, jeho mezigeneračnímu předání i jako mateřská entita v holdingových strukturách.
