Novela daňového řádu 2020 - shrnutí aktuálního stavu
Ještě koncem roku 2019 to vypadalo, že by novela daňového řádu měla být účinná 1. května, případně 1. června 2020. Dnes je jasné, že účinnost této novely je zatím odložena na neurčito.
Původní návrh novely daňového řádu připravený Ministerstvem financí, o kterém jsme Vás informovali v prosincovém vydání našeho newsletteru, neprošel Poslaneckou sněmovnou. Ministryně financí proto koncem dubna 2020 návrh zákona Poslanecké sněmovně předložila znovu (sněmovní tisk č. 841). Změny, které novela přinese, budou jak pozitivní, tak negativní. Můžeme se například těšit na snížený úrok z prodlení, nebo na předvyplněná daňová přiznání. Ta budou obsahovat údaje, kterými finanční úřad disponuje z předchozích daňových řízení. Také zjistíme rychleji stav osobních daňových účtů. Na druhé straně novela obsahuje i množství změn, které již pro daňové subjekty tak příznivé nejsou (např. zavedení možnosti zahájit a ukončit daňovou kontrolu korespondenčně, bez fyzické přítomnosti daňového subjektu).
Prozatím tedy nedošlo ke zrušení pětidenní „tolerance“ pro podání přiznání. Do doby účinnosti novely stále platí, že pokud je daňové přiznání podáno později (toleruje se 5 pracovních dní) nebo je opožděně zaplacena daň (tolerují se 4 pracovní dny), daňový subjekt neplatí žádnou sankci.
Připomínáme, že novela mění konstrukci prodloužení lhůty pro podání daňových přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, a to na 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období v případě elektronického podání. V současné době se daňové přiznání podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. V případě podání přiznání daňovým poradcem nebo u auditovaných subjektů zůstává lhůta zachována na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Nově však nebude nutné doručit plnou moc správci daně do konce neprodloužené lhůty.
Závěrem ještě zmíníme pozměňovací návrh, který k textu zákona navrženému vládou již podal poslanec Jan Hrnčíř a který se týká navýšení limitu obratu pro povinnou registraci k DPH. Tento pozměňovací návrh zvyšuje limit obratu, jehož překročením vzniká povinnost k registraci plátce DPH z 1 mil. Kč na 1,2 mil. Kč. Zamýšleným cílem předloženého pozměňovacího návrhu je snížení byrokracie a nákladů na administraci DPH pro drobné živnostníky a firmy. Návrh zároveň přibližuje limit sousedním zemím jako jsou Slovensko nebo Polsko.
zdroj: bnt journal
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.



