Jaké jsou hlavní dopady novely zákona o DPH na nemovitosti?
Daňový balíček a s ním i novela zákona o DPH prošly až na konec legislativního procesu. Jaké budou hlavní dopady této novely na uplatňovaní DPH na nemovitosti? Aktuální novela zákona o DPH v oblasti nemovitostí zejména rozšiřuje omezení pro uplatnění DPH u nájmu nemovitostí mezi dvěma plátci a mění pravidla pro úpravu odpočtu u oprav nemovitostí.
Za současného stavu se plátce může při pronajímání nemovitosti jinému plátci rozhodnout uplatnit DPH. Tato výjimka z obecného pravidla, že nájem nemovitostí je plněním osvobozeným od daně, se zúží. Zákonodárce se rozhodl neumožnit uplatnění DPH na nájem nemovitostí, které slouží k bydlení, nebo jsou obytným prostorem. Omezení se však může zprostředkovaně dotknout i nebytových prostor, a to z toho důvodu, že ve výčtu dotčených nemovitostí jsou uvedeny i „stavby, v nichž je alespoň 60 % podlahové plochy této stavby nebo části stavby, je-li pronajímaná tato část, tvořeno obytným prostorem.“
Budou-li tedy pronajímány v uvedeném poměru společně bytové a nebytové prostory nacházející se ve stejné budově, nebude možné uplatnit DPH ani u nebytových prostor, i když budou pronajímány plátci k jeho podnikání.
Starosti přibudou plátcům, kteří provedli opravu nemovitosti, u níž hodnota všech přijatých zdanitelných plnění bez DPH přesahuje 200 000 Kč, a z opravy uplatnili odpočet DPH. Rozhodnou-li se následně ve lhůtě 10 let od provedení opravy přesahující uvedenou hodnotu předmětnou nemovitost prodat, vznikne plátcům povinnost zkoumat, zdali jsou dány důvody pro úpravu odpočtu uplatněného ve vztahu k opravě. Jedná se o poměrně zásadní změnu, jelikož doposud plátci neprováděli úpravu odpočtu ve vztahu k opravám nemovitostí vůbec, a to z toho důvodu, že opravy nejsou na rozdíl od technického zhodnocení z pohledu daňových zákonů dlouhodobým majetkem. Pro opravy zahájené před účinností novely a dokončené až za její účinnosti je plátcům ponechána možnost volby, zdali chtějí postupovat dle nové úpravy či nikoliv.
Dále se vlastního pravidla pro určení okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění dostane službám poskytovaným pronajímatelem společně s nájmem nemovitosti jako jsou například ostraha nebo úklid zajišťované prostřednictvím třetích osob. U takových služeb se zdanitelné plnění bude považovat za uskutečněné až dnem zjištění skutečné ceny a nikoliv již jejich poskytnutím.
Změna pravidel uplatňovaní DPH na nájem nemovitostí vstoupí v účinnost se začátkem roku 2021. Zbylé dvě uvedené změny již k 1. dubnu 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




