Informační povinnost osob dle § 57 daňového řádu se týká téměř každého
Podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu mají daňové subjekty na základě vyžádání správce daně povinnost součinnosti. Tato povinnost není zákonem blíže specifikována ani vymezena.
Správce daně tak může požadovat informace či listiny, které mohou být důkazním prostředkem při správě daní. Kritériem pro to, které údaje mají být poskytnuty, je potřebnost pro správu daně. Jaký je obsah a rozsah této informační povinnosti ukáže až judikatura.
Správce daně však může k vyžádání přistoupit až v případě, kdy nelze informaci získat z vlastní úřední evidence. Přednostně tedy musí být informace získány od orgánů veřejné moci a až v případě, že takový postup není možný, lze potřebné informace požadovat po soukromých osobách. Správce daně by současně měl respektovat základní zásady daňového řízení, tj. měl by chránit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob a používat při vyžadování plnění povinností jen takové prostředky, které tyto osoby nejméně zatěžují.
Při neplnění povinnosti poskytování informací může správce daně udělit pořádkovou pokutu až do 500 tis. Kč, v případě, že by tím došlo k závažnému ztěžování nebo maření správy daní (§ 247 odst. 2 daňového řádu). Účelem pořádkové pokuty by neměl být trest či hrozba, nýbrž dosažení cíle a zjednání pokud možno okamžité nápravy. Je však na správci daně, jak vysoké sankce bude volit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
