Informační povinnost osob dle § 57 daňového řádu se týká téměř každého
Podle § 57 odst. 1 písm. d) daňového řádu mají daňové subjekty na základě vyžádání správce daně povinnost součinnosti. Tato povinnost není zákonem blíže specifikována ani vymezena.
Správce daně tak může požadovat informace či listiny, které mohou být důkazním prostředkem při správě daní. Kritériem pro to, které údaje mají být poskytnuty, je potřebnost pro správu daně. Jaký je obsah a rozsah této informační povinnosti ukáže až judikatura.
Správce daně však může k vyžádání přistoupit až v případě, kdy nelze informaci získat z vlastní úřední evidence. Přednostně tedy musí být informace získány od orgánů veřejné moci a až v případě, že takový postup není možný, lze potřebné informace požadovat po soukromých osobách. Správce daně by současně měl respektovat základní zásady daňového řízení, tj. měl by chránit práva a právem chráněné zájmy daňových subjektů a třetích osob a používat při vyžadování plnění povinností jen takové prostředky, které tyto osoby nejméně zatěžují.
Při neplnění povinnosti poskytování informací může správce daně udělit pořádkovou pokutu až do 500 tis. Kč, v případě, že by tím došlo k závažnému ztěžování nebo maření správy daní (§ 247 odst. 2 daňového řádu). Účelem pořádkové pokuty by neměl být trest či hrozba, nýbrž dosažení cíle a zjednání pokud možno okamžité nápravy. Je však na správci daně, jak vysoké sankce bude volit.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: monika.baliharova@bnt.eu
Další články
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
Korekce místo první sankce? Návrh nového institutu ve správním trestání
Správní trestání zpravidla vychází z toho, že zjistí-li správní orgán přestupek, zahájí řízení, v němž rozhodne o odpovědnosti a případném správním trestu. Tento model chrání legalitu i rovnost. Vedle úmyslného, nebezpečného nebo opakovaného jednání však existují první, objektivně drobná a rychle napravitelná pochybení, zejména v evidenčních a oznamovacích povinnostech.
Obstrukce dlužníka v insolvenci jako trestný čin – možnost obrany věřitelů
Dlužník 11 let blokoval insolvenci námitkami podjatosti a žalobami. Nejvyšší soud potvrdil: jde o trestný čin. Co to znamená pro věřitele?
Česko zásadně mění přístup k trestání korporací. Místo odsouzení umožní dohodu „bez škraloupu“, stejně jako na Západě
Trestně odpovědné jsou v Česku už pár let nejenom fyzické osoby, ale i ty právnické. Od července 2026 se přitom výrazně rozšiřují možnosti řešení firemní trestní odpovědnosti.
Chybné nebo neexistující odůvodnění jako důvod nepřezkoumatelnosti správního rozhodnutí
Odůvodnění správního rozhodnutí není úřední formalita ani prostor pro mechanické převyprávění spisu. Je to část rozhodnutí, v níž musí být rozpoznatelné, proč správní orgán dospěl právě k danému výroku.
