Bez daně? Zdravotní a volnočasové benefity po 1. 1. 2025
Zdravotní a nefinanční volnočasové benefity až do částky 46.557,- Kč, resp. 23.278,- Kč nyní nepodléhají na straně zaměstnance dani z příjmů. Za jakých podmínek lze tyto benefity využít se dočtete v tomto článku.
Od 1. 1. 2025 došlo v České republice ke změnám v oblasti zaměstnaneckých benefitů, které se týkají zejména nastavení daňových limitů pro zdravotní a volnočasové nepeněžní benefity. Cílem těchto úprav je podpora zdraví zaměstnanců a modernizace systému zaměstnaneckých výhod.
Nově byl zaveden samostatný roční limit pro zdravotní benefity, který odpovídá výši průměrné mzdy, tedy 46.557,- Kč pro rok 2025. Do této kategorie spadají například úhrady za zdravotnické služby, léčebné procedury, hygienické pomůcky či zdravotnické prostředky předepsané lékařem.
Benefity mohou být využity například následovně: Zaměstnanec využije benefit k úhradě ročního předplatného u soukromé kliniky, kam pravidelně dochází na preventivní zdravotní prohlídky a fyzioterapii, kde roční balíček prémiové zdravotní péče stojí 20.000,- Kč. Zaměstnavatel mu tuto částku pokryje v rámci daňově uznatelného benefitu. Nadto využije zaměstnanec dalších 10.000,- Kč na pravidelné psychologické konzultace a zbytek limitu na očkování proti chřipce a vitamínové doplňky. Celkově tedy za rok využije celý přidělený rozpočet ve výši 46.557,- Kč na zdravotní benefity bez jakéhokoliv daňového zatížení.
Zdravotní benefit je možné využít také na nákup léků na předpis nebo dioptrických pomůcek. Platba může probíhat benefitní kartou u smluvních partnerů, například v lékárnách či optikách, případně je možné využít refundaci – zaměstnanec si léky nebo brýle zakoupí a následně předloží účtenku zaměstnavateli, který mu náklady proplatí. Další možností je spolupráce zaměstnavatele s konkrétními poskytovateli, kteří umožní přímé čerpání benefitu bez nutnosti platby předem.
Pro ostatní volnočasové benefity, jako jsou příspěvky na sportovní nebo kulturní aktivity, rekreační pobyty či vzdělávací kurzy, byl stanoven roční limit ve výši poloviny průměrné mzdy, tedy 23.278,- Kč. Zaměstnavatelé tak mohou nadále poskytovat tyto benefity bez daňových povinností na straně zaměstnance.
Samostatný limit pro zdravotní benefity byl zaveden s cílem usnadnit přístup zaměstnanců k potřebné zdravotní péči a prevenci, což reaguje na rostoucí důraz na fyzické i duševní zdraví. Zvýšení limitu pro volnočasové benefity pak podporuje rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem a motivuje zaměstnance k aktivnímu trávení volného času.
Z hlediska daňového režimu se na straně zaměstnavatele jedná o nedaňový náklad, což znamená, že tyto výdaje nelze uplatnit k daňovému snížení základu daně. U zaměstnanců pak tyto benefity do limitu průměrné mzdy nepodléhají dani z příjmů ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění.
Zdroj: Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů
Další články
Rozhodují soudci politicky?
Jsou soudci pouhými neosobními vykonavateli zákonů, nebo svým rozhodováním formují společnost a prosazují vlastní hodnoty? Do jaké míry do soudcovského rozhodování vstupují mimoprávní vlivy a proč s rostoucí instancí soudu sílí i politický rozměr jeho verdiktů?
Zjišťování nemoci z povolání soudem
Článek zkoumá, zda a za jakých podmínek může civilní soud uznat nemoc z povolání bez lékařského posudku střediska nemocí z povolání a zda soud může uznat vznik nemoci z povolání bez ověření výskytu nemoci z povolání ze strany orgánu veřejného zdraví. Za tím účelem se analyzuje legislativní vymezení nemoci z povolání a proces vedoucí ke zjištění nemoci z povolání, a to včetně relevantní judikatury vyšších i nižších soudů.
Firma na prodej: Které právní nedostatky je vhodné odstranit dříve, než se objeví první zájemce
Vlastník se rozhodne firmu prodat, sestaví tým poradců a teprve pak zjistí, že společenská smlouva podmiňuje převod podílu souhlasem valné hromady, který mu nikdo dát nemusí. Předprodejní příprava proto nespočívá jen v úklidu dokumentace. Jejím cílem je odlišit vady právně bránící převodu od překážek dokončení transakce a rizik, která se promítnou především do ceny.
Je finanční arbitr „soudem“ podle nařízení Brusel I bis? Komparativní pohled na autonomní pojem soudu v evropském procesním právu
Lze českého finančního arbitra považovat za „soud“ podle nařízení Brusel I bis a vydávat jeho prostřednictvím evropská osvědčení pro přeshraniční výkon rozhodnutí?
Mlčení není odmítnutí: K prekluzi informačního práva společníka
Právo společníka společnosti s ručením omezeným na informace patří mezi základní práva plynoucí z jeho účasti ve společnosti.




