doc. JUDr. Aleš Rozehnal Ph.D.

Trestní zákoník zanedlouho obohatí skutková podstata nového trestného činu, a to maření spravedlnosti. Zatímco část nového ustanovení pouze rozvíjí některé formy trestné součinnosti trestných činů křivého obvinění, křivé výpovědi, nepravdivého znaleckého posudku nebo křivého tlumočení, absolutní novinkou je trestnost předložení důkazu v řízení před soudem nebo v trestním řízení, o kterém předkladatel ví, že je padělaný nebo pozměněný.

Předmětem mého dnešního zamyšlení jsou tři okruhy: do jaké míry je potřebná regulace koncentrace vlastnictví médií nad rámec regulace obsažené v soutěžním právu, do jaké míry je tato koncentrace možná a do jaké míry může zákon omezit určité osoby, které jsou nějakým způsobem svázány s politikou, ve vlastnictví médií.

V rámci Soudcovské unie probíhají seriózní diskuze o prevenci syndromu vyhoření soudců. Osvícení předsedové soudů vyhořelé soudce netrestají, ale snaží se je motivovat například tím, že jim přidělí jinou agendu či pomáhají zorganizovat změnu soudcova prostředí, tedy nejčastěji změnu soudu.

České soudy standardně rozhodují tak, že se může jediný jednatel společnosti s ručením omezeným, který je zároveň i jediným společníkem této společnosti, dopustit trestného činu porušení povinnosti při správě cizího majetku, a to s ohledem na oddělení majetku obchodní společnosti od majetku jejího jediného společníka.

V mnoha amerických státech, ale i například v Irsku se rozhořely právní bitvy o to, zda mají homosexuální páry právo na dodání dortu k příležitosti jejich „sňatku“ v případě, že majiteli cukrárny jsou křesťané, kteří se „sňatky“ homosexuálů nesouhlasí.

Immanuel Kant se ve své slavné knize Kritika čistého rozumu zabýval tzv. antinomiemi, tedy obecnými soudy o světě, které lze vyslovit ve dvou protikladných, vzájemně se vylučujících a přitom zdůvodněných podobách, nazvaných teze a antiteze. V právním myšlení je uvažování v kategoriích teze a antiteze velmi oblíbené.

Poslanecká sněmovna schválila zákon o prokazování původu majetku. Zákon umožní úředníkům finančních úřadů porovnávat výši majetku s údaji v daňovém přiznání. Pokud objeví neevidovaný majetek nad sedm milionů korun, musí jeho vlastník prokázat, jakým způsobem si na něj vydělal. Pokud se mu to nepodaří, úřady mu majetek dodatečně zdaní. Zároveň mu můžou udělit až stoprocentní penále.

Dovolte mi, abych Vás dnes seznámil se svou úvahou na téma reflexe presumpce neviny v činnosti médií. Na média je kladena největší tíha v souvislosti s referováním o trestních kauzách. Naše zákonodárství a praxe nám pro toto referování bohužel nabízí pouze málo vodítek. Jak Ústavní soud, tak Evropský soud pro lidská práva však několikrát konstatovaly, že při zpravodajské činnosti má být presumpce neviny důsledně respektována.

Vrchní soud v Praze odsoudil Marka Dalíka za to, že spáchal trestný čin podvodu ve stádiu pokusu. Jeho skutek spočíval v tom, že požadoval třikrát šest milionů EUR při setkání se zástupci rakouské zbrojovky Steyr v pražské restauraci U Malířů v listopadu 2007. Žádost o tuto částku byla napsána na ubrousek.

Liberecký soudce Miloš Zbránek dostal od kárného senátu Nejvyššího správního soudu důtku za kontroverzní texty, které publikoval na internetu. Kdyby články napsal někdo jiný, nemohly by se podle kárného senátu stát důvodem pro zásah veřejné moci. Jsou sice názorově vyhraněné, ale nehlásají žádnou nenávistnou ideologii, nevyzývají k ničemu nezákonnému. Zbránek je ovšem soudce, který by měl být zdrženlivější, a musí dbát na to, aby nenarušil důstojnost soudcovské funkce. Jeho texty údajně hrubě neobjektivním a dehonestujícím způsobem popisovaly uprchlíky a pracovníky neziskových organizací. Sám soudce na svoji obranu uvedl, že „satira musí být kousavá, nemůže být shovívavá a laskavá“. Tento případ znovu otevřel diskuzi o limitech mimojustiční činnosti soudců.

Každý advokát se při své práci dennodenně potýká s otázkou, do jaké míry může být jeho zastupování zájmů klienta konfrontační, útočné nebo dokonce agresivní. V poslední době se totiž setkáváme zejména u státních zástupců s názorem, že advokáti se při zastupování dopouští řady excesů.

Ostravský krajský soud policii vydal k prostudování deset mobilních telefonů, flashdisky, dokumenty a také počítač zabavený policií při domovních prohlídkách v bytě advokáta Ivana Langera. Soud musel rozhodovat proto, že Česká advokátní komora odmítla dát s vydáním věcí souhlas, protože tyto dokumenty a paměťová média mohou obsahovat advokátní tajemství. Soud své rozhodnutí odůvodnil tím, že „nelze akceptovat, aby odhalování trestné činnosti bylo znemožněno jen ochranou advokátního tajemství“.

Ke konci dvacátého století se vyvinula média, označovaná jako nová, která technologicky propojují možnosti sekundárních a terciálních médií. Jsou založena na propojování počítačů, na digitalizaci a na telekomunikačních sítích.

Policie České republiky uložila pořádkovou pokutu provozovateli webové stránky, na níž bylo zveřejněno sdělení obvinění proti Petrovi Sisákovi a dalším osobám. Obdobným způsobem reagovala policie na zveřejnění výslechů svědků a obviněných v tzv. kauze letounů CASA, obviněný hejtman Rozbořil má zákaz hovořit o své kauze s médii a v poskytování rozhovorů obviněnými v kauze údajného zneužití vojenského zpravodajství dokonce údajně státní zástupce spatřoval vazební důvod.

Podle prezidenta Unie státních zástupců by měla být zavedena možnost finanční odměny spolupracujícím obviněným, kterou by jim vyplácel stát v případě, že pomohou zabránit dalšímu páchání trestných činů a uchrání státu majetek. Naznačuje tak, že by se tato možnost měla vztahovat zejména na trestné činy hospodářské a trestné činy proti majetku státu.