Nová pravidla pro zaměstnávání cizinců: Hrozí pokuty až tři miliony korun
Od října musí firmy hlásit nástup zahraničních pracovníků ještě před jejich prvním pracovním dnem. Nedodržení nových pravidel může vést k milionovým sankcím.
Od prvního října 2025 vstupuje v platnost klíčová změna v zákoně o zaměstnanosti, která zásadně mění povinnosti zaměstnavatelů při přijímání cizinců. Zatímco dosud stačilo oznámit příchod zahraničního pracovníka Úřadu práce nejpozději v den jeho nástupu, nově musí být nahlášen ještě předtím, než začne vykonávat práci.
Kdo všechno spadá pod novou povinnost
Změna se týká všech zahraničních státních příslušníků bez rozdílu_. „Nová pravidla platí nejen pro občany ze třetích zemí, kteří potřebují pracovní povolení, ale také pro občany EU, jejich rodinné příslušníky, rodinné příslušníky občanů České republiky či držitele dočasné ochrany,”_ upozorňuje Ivana Brancuzká, CEO a partnerka poradenské společnosti Crowe.
Do kategorie povinně hlášených osob tak spadají i cizinci s volným přístupem na český trh práce, což může být pro některé zaměstnavatele překvapením. Důvodem této změny je snaha státu o důkladnější evidenci a kontrolu nad pohybem pracovní síly ze zahraničí na českém trhu.
Nehlášená práce jako nový přestupek
Zásadní novinkou je také zavedení pojmu „nehlášená práce”. Pokud zaměstnavatel nesplní povinnost předběžného ohlášení nástupu zahraniční pracovní síly, automaticky se to považuje za výkon nehlášené práce.
„Umožnění nehlášené práce není bagatelní záležitostí – jedná se o přestupek, za který může Státní úřad inspekce práce uložit pokutu až do výše tří milionů korun,” varuje Ivana Brancuzká s tím, že výše sankce se odvíjí od závažnosti porušení, počtu zaměstnanců, u nichž došlo k porušení předpisů, a dalších okolností případu.
Podle ní budou mít Inspektoráty práce při kontrolách nově jasný nástroj, jak postihnout zaměstnavatele, kteří nedodržují oznamovací povinnost.
Co musí firmy udělat hned teď
Zaměstnavatelé by se měli na novou legislativu připravit okamžitě. Klíčové je upravit interní procesy tak, aby ohlášení nového zaměstnance na Úřad práce proběhlo vždy s dostatečným předstihem před jeho faktickým nástupem_._
„Doporučujeme firmám provést audit svých HR procesů a zajistit, aby mezi administrativním ohlášením a prvním pracovním dnem byla dostatečná časová rezerva,” radí Ivana Brancuzká.
Administrativa navíc, ale s jasným cílem
I když novela představuje pro zaměstnavatele další administrativní zátěž, jejím cílem je především legalizace práce a boj proti nelegálnímu zaměstnávání. Stát tak získává přesnější přehled o tom, kdo na českém území pracuje, což může mít dopady i na výběr daní, pojistného a ochranu práv samotných zaměstnanců.
Další články
Akt o kybernetické odolnosti: nové oznamovací povinnosti pro výrobce softwaru
Cyber Resilience Act (CRA): nové oznamovací povinnosti, zranitelnosti, incidenty a pokuty pro výrobce softwaru od září 2026.
Náhrada škody státu: stát jako jeden majetkový celek
Nejvyšší soud: majetek státu je pro účely náhrady škody jeden celek: interní přesuny prostředků v rámci státu nejsou skutečnou škodou. Jaký to má dopad na posuzování odpovědnosti za škodu státních zaměstnanců?
Fentanyl a nové psychoaktivní látky – Je Česká republika připravena?
Fentanyl, jemu příbuzné syntetické opioidy a další analgetika představují jednu z největších hrozeb současné drogové scény. Přestože jsou tyto výrazy v dnešní době skloňovány zejména v kontextu krize ve Spojených státech amerických či v souvislosti se zeměmi, jako je Velké Británie a Skotsko, nelze si nevšimnout vzrůstajícího trendu neterapeutického užívání opioidů též ve spojení s pevninskými oblastmi Evropy.
Firmy přehlížejí, že předpisy v oblasti kyberbezpečnosti komplikují i vstup zahraničních investorů
Firmy, které se podle nového zákona o kybernetické bezpečnosti zařadily do režimu vyšších povinností, nebo spadají pod zákon o kritické infrastruktuře, se tím zároveň ocitly mezi společnostmi, u nichž investice ze zahraničí podléhá povinnému prověření státem.
BOZP nekončí u vlastních zaměstnanců: povinnost zaměstnavatele vůči externistům
Využívání externích dodavatelů a jejich subdodavatelů – externistů je dnes relativně běžnou součástí fungování obchodních společností. Úklid, servis technologií, IT služby, údržbu nebo jiné odborné činnosti tak často zajišťují osoby, které nejsou zaměstnanci společnosti, v jejíchž prostorách svou práci tito externisté vykonávají. Svěření určité činnosti externímu dodavateli však z pohledu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen „BOZP“) neznamená, že se společnost současně zbavuje povinností ve vztahu k bezpečnosti osob pohybujících se na jejím pracovišti.


