Weyrovy dny právní teorie 2017
Ve dnech 1. až 2. června 2017 se v Brně opětovně uskutečnila konference Weyrovy dny právní teorie 2017. Její letošní hlavní téma „Právo a politika“ přilákalo více než sto účastníků nejen z České republiky, ale i Slovenska a Polska.
Konference byla zahájena úvodním slovem vedoucího Katedry právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity Miloše Večeři, který ve své řeči připomenul odkaz významného prvorepublikového právního teoretika Františka Weyra. Následovala úvodní poznámka veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové, která zdůraznila, že právo a politika nepředstavují dva světy, nýbrž svět jeden. V rámci plenárního panelu pak vystoupili se svými referáty předseda Nejvyššího soudu ČR Pavel Šámal a vedoucí Katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela.
Po společném obědě bylo odpolední jednání rozděleno do dvou paralelních sekcí. V první z nich věnované tématu práva a politiky z pohledu teorie práva vystoupili Radoslav Procházka, Tomáš Sobek, Marek Káčer, Pavel Ondřejek, Václav Janeček, Pavel Dufek, Michal Šejvl a Martin Hapla. Ve druhé, která byla zaměřena na právo a politiku z pohledu ústavního práva, přednesli své referáty Marek Antoš, Maxim Tomoszek, Michal Bartoň, Karel Šimka, Jan Wintr, Marián Kokeš a Robert Zbíral. Jednotlivé příspěvky provázely čilé diskuze, na něž vyčlenili organizátoři poměrně velký časový prostor. Čtvrteční konferenční den pak byl zakončen příjemným neformálním posezením v brněnské kavárně TIVOLI.
Páteční jednání muselo být pro velký zájem ze strany vystupujících rozděleno do celkem čtyř sekcí. Uskutečnili se tak dvě sekce zaměřené na problémy práva a politiky, jedna z nich zejména v kontextu ústavního soudnictví (zde vystoupili např. Jiří Baroš, Miluše Kindlová, Ondřej Preuss, Jana Ondřejková, Ladislav Vyhnánek, Hubert Smekal, Jaroslav Benák a mnoho dalších zajímavých kolegů), druhá se zaměřením na otázky tvorby práva (příspěvky prezentovali např. Kamil Baraník, Boris Balog, Juraj Vačok, Ján Cuper, Rudolf Kasinec, Piotr Szymaniec, Ján Škrobák, Michal Jesenko). Zároveň se uskutečnila již tradiční sekce pojmenovaná Aktuální problémy právní teorie, v níž dominovala především vystoupení zaměřená na problematiku interpretace práva a jeho dotváření ze strany soudů (referovali např. Filip Křepelka, Tomáš Gábriš, Lukáš Hlouch, Matej Horvat, Zdeněk Nový nebo Lukáš Králík). Nakonec byla v rámci konference realizována i speciální sekce určená pro doktorské studenty z oboru právní teorie.
Připravovaným výstupem z celé akce bude recenzovaný sborník, který vyjde v elektronické podobě na přelomu října a listopadu tohoto roku. Nejlepší texty pak budou otištěny v Časopise pro právní vědu a praxi.
Organizátoři konference ještě jednou srdečně děkují všem vystupujícím, moderátorům i dalším účastníkům za vytvoření příjemného prostředí pro výměnu odborných názorů.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


