Změna přezkumu veřejných zakázek by měla zmenšit pravomoci předsedy ÚOHS

Protikorupční organizace Rekonstrukce státu, Oživení a Transparency International, které na návrhu spolupracovaly, uvedly v tiskové zprávě, že reforma by mohla pomoci omezit prostor pro nekalé praktiky v rámci státních investic.

“Vzhledem k tomu, že dlouhodobá rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i judikatura správních soudů vytvořila pro zadavatele i dodavatele poměrně jasná pravidla, podle kterých je zákon konstantně vykládán, mohla by neuvážená a uspěchaná reforma přinést spíše negativní důsledky pro oblast veřejného investování. Dopady těchto bez přehánění revolučních návrhů je třeba nejdříve důkladně analyzovat,” uvedl mluvčí ÚOHS Martin Švanda.

MMR navrhuje pět základních řešení k efektivnějšímu přezkumu veřejných zakázek. Prvním je, že rozhodování v návrhovém řízení by mělo být jednoinstanční. Žalobu by bylo možné podat přímo ke správnímu soudu a neblokovala by uzavření smlouvy, pokud by soud nevydal předběžné opatření. Nyní je možné proti rozhodnutí ÚOHS v prvním stupni podat rozklad k jeho předsedovi. Ten ve věci rozhodne, nebo ji vrátí k projednání a nemusí respektovat názor rozkladové komise.

Dále by se mělo zavést rozhodování individuálních případů ve tříčlenných senátech, složených ze dvou stálých členů a určeného experta. Podle MMR by tak bylo řízení soustředěno na ústní projednání s předem danou lhůtou, což by proces výrazně urychlilo. Dnes rozhoduje za ÚOHS v prvním stupni místopředsedkyně úřadu, ve druhém stupni pak předseda ÚOHS po projednání v jedné z rozkladových komisí.

V současnosti ÚOHS při prověřování zakázek uplatňuje takzvanou vyšetřovací zásadu. Přestože obdrží stanovisko zadavatele i stěžovatele, má povinnost zjistit “materiální pravdu” a na základě té pak rozhodne. Podle návrhu by ÚOHS měl vycházet z důkazů, které navrhnou účastníci sporu. Pokud by navržené důkazy nepostačily ke zjištění stavu věci, může ÚOHS provést i důkazy jiné. Vyšetřovací přístup by byl zachován v řízeních ex offo, tedy na základě úředního příkazu.

Lhůta pro podání žaloby by mohla být zkrácena ze současných dvou měsíců na dva týdny. Kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu by neměla odkladný účinek. Soudní přezkum nyní nepodléhá žádným lhůtám.

Nově by ÚOHS měl také rozhodovat o dosud neskončených zadávacích řízeních pouze na základě návrhu. V ex offo zahajovaných řízeních o přestupku by ÚOHS přezkoumával pouze ukončená zadávací řízení. Dnes může ÚOHS zrušit rozhodnutí zadavatele či celé zadávací řízení nejen na návrh stěžovatele, ale i v řízení zahájeném na podnět či z úřední moci. Zabránit tedy může uzavření smlouvy, ačkoliv nikdo z dodavatelů nic proti uzavření smlouvy nenamítá.

Právě páté řešení představuje podle protikorupčních organizací riziko, jelikož antimonopolnímu úřadu by tím mělo být znemožněno vyšetřování živých zakázek z moci úřední. Problematická zakázka by tak nemohla být zablokována zásahem úřadu. ÚOHS by mohl zahájit své řízení až ex post a zadavateli, který poruší zákon, by hrozila pouze pokuta.