Zákon o podpoře v bydlení zjednoduší poskytování mimořádné pomoci
Praha 28. srpna (ČTK) - Zákon o podpoře v bydlení by měl kromě jiného zjednodušit poskytování okamžité mimořádné pomoci na bydlení. Podle ministra práce a sociálních věcí (MPSV) Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by úředníci měli být mnohem operativnější v tom, jak klienta podpořit.
Celkové roční náklady spojené se zákonem by měly být necelých 1,5 miliardy korun. Neřešení bytové krize přitom podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) vyjde stát ročně na 4,1 miliardy korun a zákon by měl tyto náklady do pěti let zcela snížit. Novinářům to sdělili zástupci MPSV a MMR, které na podobě zákona spolupracuje. Zákon má platit od roku 2025.
“Bereme vážně, aby tady vznikl zákon o dostupném bydlení. Zákon směřuje k tomu, abychom efektivně nastavili fungování systému. Abychom dokázali omezit jednotlivé kompetence k tomu, co kdo má dělat, aby pomohl lidem, kteří dnes bydlení vůbec nemají a abychom zabezpečili nástroje jakými fungování zabezpečit,” uvedl Jurečka.
Podle návrhu by v obcích s rozšířenou působností měla vzniknout kontaktní místa pro bydlení. Ta by měly poskytovat poradenství a bydlení v případě potřeby zprostředkovat. Vedla by evidenci lidí v bytové nouzi či ohrožených ztrátou bydlení. Evidovat by měla také dostupné byty. Prověřovala by i to, jestli bydlení splňuje technické či hygienické požadavky. Nastavit by se měl systém podpor a záruk pro pronajímatele, tedy garance úhrady škod či nájmu. Počítá se s asistencí, nájemníkům by se měli věnovat sociální pracovníci. Zákon by měl podle MMR přispět k tomu, aby se do deseti let snížit počet lidí v bytové nouzi nejméně o 30 procent.
Podobu zákona kritizovala poslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO). “Jedná se o zákon o sociálním bydlení, akorát má jiný kabát. Žádné dostupné bydlení pro naše děti a pro všechny spoluobčany to rozhodně není,” řekla Dostálová.
Do roku 2025 by se podle MMR také měly na novou obecní bytovou výstavbu vymezit dvě miliardy korun ze státního rozpočtu. Po roce 2025 by mělo být vyčleněno dalších osm miliard korun z Národního fondu obnovy, tedy z evropských peněz. Ministerstvo ale do budoucna počítá také s investicemi ze soukromého sektoru, které by měly přesáhnout deset miliard korun.
“Problematika nedostupnosti bydlení je velice komplikovaná. Víme, že pouze výstavba situaci nevyřeší. Tento zákon je pouze dalším dílem mozaiky. Chystáme rozsáhlé investice do výstavby a rekonstrukcí, protože schopnost některých obcí je v otázce výstavby velice omezená. Zároveň chceme také zjednodušit družstevní výstavbu,” uvedl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Zákon o sociálním bydlení měly v plánu v minulých volebních obdobích už tehdejší vlády. Kabinet Bohuslava Sobotky (ČSSD) se na normě neshodl a neprosadil ji. Vláda Andreje Babiše (ANO) slibovanou legislativu nahradila záhy dotačním programem, z něhož se například v roce 2020 postavilo v celé republice 70 bytů.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


