Začne platit zákon, který zavádí oblasti pro snazší budování OZE
Praha 29. července (ČTK) - V Česku budou moci vznikat oblasti, kde budou úřady ve zjednodušeném režimu schvalovat budování fotovoltaických a větrných elektráren. Takzvané akcelerační zóny pro solární elektrárny by měly vznikat zejména na dřívějších průmyslových plochách. Počítá s tím zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který v pátek vstupuje v účinnost.
Zavádí také poplatek z větrných elektráren určený obcím. Sněmovna zákon schválila zrychleně začátkem června, o měsíc později ho přijal Senát.
Cílem změn je podle ministerstva životního prostředí zvyšovat míru soběstačnosti ve vyrobené energii. Vzhledem k očekávanému zvyšování spotřeby elektřiny v průmyslu je podle ministerstva v bezpečnostním zájmu země posílit výrobu na českém území, a to zejména stavbou jaderných a obnovitelných zdrojů.
Předem vymezené podmínky v takzvaných akceleračních zónách mají podle ministerstva životního prostředí snížit administrativní zátěž investorů. Projekty, které budou v souladu s evropskou směrnicí, nebudou podléhat procesu posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Jednodušší schvalování se bude týkat nejen samotných zdrojů elektřiny, ale i navazující infrastruktury, jako jsou transformátory, elektrická vedení nebo akumulátory.
Samotné vymezení akceleračních oblastí budou úřadu stanovovat na třech úrovních. Konkrétně půjde o územní plány obcí, dále v zásadách územního rozvoje krajů a na celostátní úrovni územním rozvojovým plánem. Konflikty mezi vznikem akcelerační zóny a rozvojovými plány obcí se nepředpokládají, protože oblasti pro obnovitelné zdroje budou muset vznikat přinejmenším 500 metrů od zastavěného území.
Po zřízení akceleračních zón dlouhodobě volají zastánci obnovitelných zdrojů. Podle nich Česko dlouhodobě zaostává ve výstavbě velkých solárních parků, které by se přitom v budoucnu měly stát důležitou součástí energetiky.
Poplatek z větrné elektrárny zavádí vložená novela zákona o podporovaných zdrojích energie. Bude se odvíjet od množství vyrobené elektřiny snížené o technologickou vlastní spotřebu. Za jednu megawatthodinu takto vyrobené elektřiny bude provozovatel platit 50 korun a to se bude násobit místním koeficientem. Zákon stanoví koeficient jedna, ale obec ho bude moci snížit až na nulu. Sazba poplatku a výše koeficientu pak musí zůstat zachovány po celou dobu provozování větrné elektrárny.
Výnos z poplatku bude z 98 procent připadat obci, na jejímž území elektrárna stojí. Dvě procenta bude dostávat správce poplatku, kterým bude úřad obce s rozšířenou působností podle polohy elektrárny.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
