Za výrok o táboře v Letech uložil soud Roznerovi půlroční podmíněný trest

Rozner se podle státního zástupce dopustil zpochybňování genocidy, když v roce 2017 označil tábor za “neexistující pseudokoncentrák”. Bývalý poslanec obžalobu odmítá, podle svých slov pouze kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech. Dnešní verdikt není pravomocný.

Soudkyně Helena Strnadová odmítla, že by Rozner svým výrokem pouze kritizoval vysokou odkupní cenu. Takovou obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. “Pokud by skutečně chtěl kritizovat nepřiměřeně vysokou odkupní cenu, mohl stejně jako u hlavního líčení hovořit pouze o ceně, o ekonomických, suchých faktech. On to ale neudělal a šel dál, zmínil historické souvislosti místa, přitom zcela zjevně nemusel,” řekla Strnadová.

Ve vyjádření k podané obžalobě, které soudkyně v březnu před Roznerovou výpovědí přečetla, bývalý poslanec mimo jiné uvedl, že slovem “neexistující” myslel, že tábor v době vyřčení výroku již neexistoval, k pojmu “pseudokoncentrák” pak odkázal ke znaleckému posudku Historického ústavu Akademie věd ČR, podle kterého údajně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem.

Podle soudkyně lze říct, že Rozner myslel pojmem “neexistující” něco, co opravdu v současné době neexistuje. “Nicméně stále tu zůstává pojem ‘pseudokoncentrák’ a pak už je názor zdejšího soudu na věc jednoznačný,” řekla Strnadová. Připomněla historická fakta, že byl tábor výsledkem několikaleté snahy o vyhlazení romského obyvatelstva a že z něj byli lidé deportováni do Osvětimi.

“Je naprosto nerozhodné, jak se ten tábor formálně jmenoval, zda to byl koncentrační tábor nebo jiný, protože nacistický režim využíval řadu represivních zařízení s různými názvy,” řekla Strnadová. “Pokud bychom tvrdili, ad absurdum, respektive i v duchu toho, co se tady obhajoba snaží předkládat soudu, že genocida byla prováděna jenom v koncentračních táborech, tak bychom zcela pominuli zemřelé při pochodech smrti, milion usmrcených v táboře Treblinka (…), či zemřelé v Terezíně, protože Terezín také nebyl koncentrační tábor, ale věznice pražského gestapa,” dodala soudkyně s tím, že takovou obhajobu považuje za absurdní.

Soudkyně dodala, že Rozner svým výrokem zpochybňoval nacistické genocidium. “Nelze říct, že by ho popíral, v podstatě relativizoval závažnost toho tábora jako takového, co se tam dělo, jaký to mělo význam z hlediska nacistické politiky,” uvedla Strnadová.

Výrok Rozner podle obžaloby uvedl v prosinci 2017 na sjezdu SPD, když kritizoval rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL o odkoupení vepřína. “Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,” řekl podle žalobce Rozner. Státní zástupce tvrdí, že Rozner tak veřejně relativizoval nacistické zločiny a zpochybňoval utrpení osob romského etnika. Návrh na odkoupení vepřína kabinetu předložilo ministerstvo kultury v čele s tehdejším ministrem Danielem Hermanem (KDU-ČSL).

Podle státního zástupce Michala Buška nebylo Roznerovo vyjádření podnětem k historické debatě, ale populistickým výrokem. Účelem Roznerova výroku bylo zlehčování utrpení lidí zasažených holokaustem, řekl dnes žalobce v závěrečné řeči.

Roznerův obhájce Pavel Martiník v závěrečné řeči zopakoval, že Rozner nechtěl zpochybňovat genocidu, ale pouze upozorňoval na rozhodnutí vlády o odkupu pozemků. “Znovu zdůrazňuji, že nepopírám a nezlehčuji romský holokaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,” řekl dnes soudu Rozner. Po vynesení rozsudku se k rozhodnutí vyjádřit nechtěl.

Policie chtěla Roznera obvinit už v roce 2018, měl ale poslaneckou imunitu a Sněmovna ho ke stíhání nevydala. Loni v říjnu Rozner ve volbách poslanecký mandát neobhájil a o imunitu přišel.