Vláda zkrátila nová oddlužení z pěti na tři roky
Vláda schválila návrh zákona, který zkrátí délku nových oddlužení pro všechny fyzické osoby na tři roky. Tříletý režim oddlužení by mohl platit v insolvenčních řízeních zahájených po 1. červenci 2021. Návrh zdůrazňuje princip rovnosti v přístupu k druhé šanci podle evropské legislativy. Zvýšený důraz se i nadále klade na poctivý záměr dlužníka a práva věřitelů, a to po celou dobu trvání oddlužení.
Klíčovým prvkem novely insolvenčního zákona je zkrácení doby oddlužení v nových řízeních z dosavadních pěti let na tři roky. Již od dubna 2020 se zpřístupnilo pětileté oddlužení všem fyzickým osobám bez ohledu na to, jestli mají dluhy z podnikání. Zkrácené tříleté oddlužení je ovšem stále vyhrazeno pouze vybraným kategoriím zranitelných osob, kterými jsou např. starobní důchodci. Nově se v duchu evropské směrnice navrhuje tříleté oddlužení zpřístupnit všem fyzickým osobám bez rozdílu.
Odstranění faktických překážek na vstupu do oddlužení
Součástí návrhu zákona je i norma usnadňující dlužníkům s exekucemi vstup do oddlužení. Exekuční srážky, které by za současné právní úpravy byly až do schválení oddlužení uloženy u plátce mzdy, bude možné použít přednostně na úhradu pohledávek výživného a ve zbytku na úhradu nákladů insolvenčního řízení. Dlužník proto nebude nucen po provedení exekučních srážek uhrazovat výživné a náklady řízení z nezabavitelné částky.
Odstranění procesních překážek včasného osvobození dlužníka
Včasnému osvobození dlužníka nebrání případné průtahy při zpeněžování majetku. V novém procesním schématu oddlužení lze dlužníka osvobodit, přestože v okamžiku splnění předpokladů pro osvobození dosud nebylo dokončeno zpeněžení majetku náležejícího do majetkové podstaty. Nedojde-li k přerušení či prodloužení průběhu oddlužení iniciovanému zpravidla ze strany dlužníka, bude dlužník osvobozen nejpozději po třech letech od schválení oddlužení. Ve zpeněžování lze pokračovat i po osvobození dlužníka.
Důraz na zájmy věřitelů a na poctivost dlužníka
Práva věřitelů jsou v novém procesním schématu insolvenčního řízení chráněna stejně účinně jako v současné právní úpravě. Schopnost dlužníka splácet nezajištěným věřitelům alespoň tolik, kolik činí pohledávky insolvenčního správce, zůstává podmínkou povolení oddlužení i nadále. Poctivost dlužníka se beze změny vyžaduje po celou dobu trvání insolvenčního řízení. V opačném případě dlužníkovi hrozí zejména zrušení schváleného oddlužení nebo odejmutí přiznaného osvobození.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
