Vláda schválila návrh zákona o ochraně oznamovatelů
Praha 1. února (ČTK) - Oznamovatelé protiprávní činnosti by se mohli dočkat ochrany před odvetou ze strany zaměstnavatelů. Zároveň jim ale bude hrozit pokuta do 50.000 korun, pokud podají vědomě nepravdivé oznámení.
Počítá s tím návrh zákona, který dnes schválila vláda. Firmy si podle něj budou muset do konce března 2022 zavést vnitřní systém pro přijímání a vyřizování oznámení. Za nedodržení povinností by mohly dostat až milionovou sankci. O schválení předpisu informovalo v tiskové zprávě ministerstvo spravedlnosti.
Cílem návrhu zákona je zajistit ochranu lidem, kteří se v souvislosti s výkonem práce dozvědí o protiprávním jednání a oznámí ho. Právní úprava se týká zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných, státních zaměstnanců, stážistů či dobrovolníků. “Zavedení explicitního zákazu postihu oznamovatelů do právního řádu pomůže oznamovatelům zlepšit jejich postavení jak v případě sporu před soudem, tak obecně ve společnosti a v důsledcích pomůže usnadnit detekci korupce,” uvedlo ministerstvo v předkládací zprávě.
Úřad poukázal na to, že oznamovatelé mají zranitelnou pozici i proto, že v Česku vůči nim přetrvává spíše negativní postoj. Zákon chce oznamovatele chránit před odvetnými opatřeními, která konkrétně vyjmenovává. Je mezi nimi například propuštění, uložení kárného opatření, diskriminace, přeložení na jiné místo, změna rozvržení pracovní doby nebo snížení mzdy. Takové odvetě nesmí být vystavena ani oznamovatelova osoba blízká nebo jeho kolega. Ochrany před odvetným opatřením se ovšem nemůže domáhat člověk, který podal vědomě nepravdivé oznámení.
Snaha o legislativní úpravu whistleblowingu se v Česku objevila opakovaně, ale žádný z dosavadních návrhů nebyl přijat. K aktuálnímu návrhu ministerstvo obdrželo 231 zásadních a 220 doporučujících připomínek a uvedlo, že je zohlednilo. Přijetí předpisu o oznamovatelích je nezbytné kvůli tomu, že od 17. prosince bude závazná související směrnice EU. Účinnost zákona proto ministerstvo stanovilo ke stejnému datu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v tiskové zprávě uvedl, že předpis vnímá jako zásadní protikorupční opatření. “Očekávám, že Parlament návrh schválí co nejdříve tak, abychom dodrželi transpoziční lhůtu, tedy nejpozději do 17. prosince,” uvedl. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) míní, že se transpozice daří stíhat. “V přijetí zákona vidím i úsporu veřejných a soukromých prostředků v důsledku včasného odhalení protiprávního jednání,” uvedla.
Další články
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.


