Vláda schválila návrh zákona o celostátním referendu
Praha 13. července (ČTK) - Celostátní referendum by se v budoucnu mělo vyhlásit, pokud o jeho vypsání peticí požádá alespoň čtvrt milionu lidí. Vyplývá to z návrhu ústavního zákona, který dnes schválila vláda. Návrh, o němž se v Česku léta diskutovalo, má podle ministra pro lidská práva a legislativu Jiřího Dienstbiera (ČSSD) příznivé podmínky, aby prošel. Ombudsmanka Anna Šabatová a některá ministerstva ale měly k předloze výhrady. Podle veřejné ochránkyně práv by mělo stačit 100.000 podpisů.
“České republice tento zákon stále chybí a já jsem rád, že vláda dnes po intenzivní diskusi schválila tento návrh ústavního zákona o obecném referendu,” řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Kabinet posuzoval dvě varianty zákona. Ministři podpořili tu, která víc omezuje témata, jichž se otázka položená v referendu může týkat. Referendum se může konat o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky. “Nelze například zasahovat do trestního řízení s konkrétní osobou nebo hlasovat o jmenování nebo odvolání prezidenta republiky nebo členů vlády,” upřesnil. Občané nebudou moct v referendu rozhodovat ani o základních právech a svobodách, rozpočtu, daních, náležitostech demokratického státu nebo mezinárodních závazcích.
Otázka by měla být jednoznačná a musí na ni být možné odpovědět “ano” či “ne”, dotazů by mohlo být víc. Podle Dienstbiera je u schválené varianty zákona větší šance, že projde Parlamentem. Věří, že ji podpoří dostatečný počet poslanců i senátorů. Protože jde o ústavní zákon, bude muset koalice hledat spojence i u opozice.
Návrh na konání referenda by mohli podat občané starší 18 let. Podpořit svým podpisem pod petici je pak do šesti měsíců musí aspoň 250.000 českých občanů s volebním právem. Referendum by pak měl vyhlásit prezident. Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by na otázku kladně či záporně odpověděla nadpoloviční většina hlasujících a zároveň aspoň čtvrtina těch, kteří mohou hlas odevzdat. Na základě výsledku by musela vláda přijmout patřičné usnesení či návrh zákona.
Vůle občanů vyjádřená v referendu je do jisté míry závazná i pro Parlament. “Nelze donutit Parlament, aby nějaký zákon schválil, ale výsledek referenda mu brání, aby přijal zákon, který by byl v rozporu s výsledky referenda,” uvedl ministr Dienstbier.
Zavedení referenda podporují komunisté i současní či bývalí zástupci hnutí Úsvit. Poslanec KSČM Stanislav Grospič připomněl, že komunisté předkládali zákon o referendu několikrát a rádi by svůj a vládní návrh posuzovali souběžně. Vadí mu třeba, že by závěr referenda mohl zkoumat Ústavní soud. Hnutí Úsvit je kritické k výčtu referendem nedotknutelných témat. Chce tato omezení zrušit. Odmítá i vysokou hranici pro počet podpisů nutných k vypsání referenda.
Podle zelených by se měl počet potřebných podpisů odvíjet od účasti ve volbách. Navrhují zavedení dynamicky se měnícího počtu potřebných podpisů, který bude vycházet z počtu občanů, kteří se zúčastnili posledních místně příslušných voleb. U celostátního referenda by to bylo 1,5 procenta voličů, tedy zhruba 75.000 podpisů, sdělil ČTK člen předsednictva strany Michal Berg. Rozhodnutí v referendu by pak podle zelených mělo být platné při jakékoli účasti.
Proti zavedení referenda je dlouhodobě ODS. Místopředseda strany Martin Novotný ČTK sdělil, že referendum by mělo být výjimečným nástrojem a ne běžnou součástí politiky. “Dává pak falešné naděje, že to přispěje ke zlepšení demokracie,” prohlásil. ODS si nicméně umí představit referendum o přijetí eura. S návrhem nesouhlasí ani člen sněmovního ústavně-právního výboru za TOP 09 Martin Plíšek. “Podle něj se může konat referendum například o maximální rychlosti 200 kilometrů za hodinu na dálnici, což považuji za nepřijatelné,” uvedl.
Další články
ČD nemusejí vracet miliardy za převod majetku na SŽDC, potvrdil vrchní soud
Praha 17. dubna (ČTK) - České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency.
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.



