V Česku je 338.736 běženců s dočasnou ochranou, vnitro připravilo novelu
Praha 3. dubna (ČTK) - V České republice je nyní 338.736 běženců z Ukrajiny s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.
Jde jak o lidi, kteří si ochranu prodloužili, tak uprchlíky, kteří o ni požádali letos. Údaje dnes novinářům představila ředitelka odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra Pavla Novotná. Ministerstvo vnitra podle ní připravilo novelu zákona Lex Ukrajina, která umožní ekonomicky soběstačným uprchlíkům získat v Česku dlouhodobý pobyt. Loni bylo na začátku dubna v ČR 325.742 lidí s dočasnou ochranou.
O prodloužení dočasné ochrany do března příštího roku podle Novotné požádalo asi 320.000 lidí, zbylí o ochranu požádali nově od začátku letošního roku. Zhruba 55.000 lidí si dočasnou ochranu letos neprodloužilo, na jiný pobytový status přešlo asi 4300 lidí. Téměř dvě třetiny běženců jsou ženy, dětí do 18 let je asi čtvrtina. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 vydala Česká republika téměř 600.000 dočasných ochran, zanikla jich polovina.
Nejvíce lidí s dočasnou ochranou, téměř 88.000, je podle údajů ministerstva vnitra v Praze. Následuje Středočeský kraj se zhruba 46.000 lidmi a Jihomoravský kraj s téměř 35.000 lidí. Nejméně běženců z Ukrajiny je dlouhodobě v Olomouckém a ve Zlínském kraji, kde je jich přes 10.000. V přepočtu na počet obyvatel je nejvíce lidí s dočasnou ochranou v okresech Plzeň-město, Tachov a v Praze.
Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny před ruskou invazí a získali v Česku dočasnou ochranu, si ji mohli prodloužit do konce března 2025. Nejprve se museli do poloviny března zaregistrovat. Tím získali termín k osobní návštěvě ministerstva vnitra, kde získají tzv. vízový štítek. Dosud si ho podle Novotné vyzvedlo 116.000 lidí. Pokud se běženci nezaregistrovali, dočasná ochrana jim ke konci měsíce zanikla. Mohou o ni znovu požádat, musí ale projít stejným procesem jako při první registraci.
Ministerstvo vnitra podle Novotné připravilo novelu Lex Ukrajina 7, přičemž jednou z hlavních změn, které přináší, je možnost získání pobytového oprávnění ve formě zvláštního dlouhodobého pobytu. Získat ho budou moci uprchlíci, kteří jsou v systému dočasné ochrany minimálně dva roky, jsou ekonomicky nezávislí a bezúhonní. Uprchlíci s tímto typem pobytu by měli volný přístup na trh práce. Po pěti letech by mohli lidé s dlouhodobým pobytem mít možnost požádat o trvalý pobyt, žádost by se už řídila standardními pravidly.
Návrh ministerstvo pošle do připomínkového řízení v nejbližších dnech, platit by měl od ledna příštího roku. Nyní zákon umožňuje uprchlíkům s dočasnou ochranou žádat o pobyt, ale pouze za účelem sloučení rodiny.
Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí ze začátku dubna v Česku pracuje asi 123.000 uprchlíků z Ukrajiny. Přibývá mezi nimi těch, kteří platí ze zaměstnání či z dohod odvody. Zatímco před necelými dvěma roky jich bylo asi 45 procent, nyní je jich 90 procent.
Institut dočasné ochrany je na evropské úrovni omezen do konce března příštího roku. O dalším postupu budou zástupci států EU jednat letos v druhém čtvrtletí.
Počet držitelů dočasné ochrany v krajích:
Kraj
Počet
Hlavní město Praha
87.867
Středočeský kraj
46.070
Jihomoravský kraj
34.481
Plzeňský kraj
27.850
Moravskoslezský kraj
18.883
Ústecký kraj
16.419
Jihočeský kraj
16.241
Pardubický kraj
15.377
Královéhradecký kraj
14.725
Liberecký kraj
13.865
Karlovarský kraj
12.251
Kraj Vysočina
13.523
Olomoucký kraj
10.681
Zlínský kraj
10.207
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



