Stát uspěl v prvním sporu s provozovateli elektráren kvůli odpadu z panelů
Brno 17. března (ČTK) - Česká republika nebude hradit provozovatelům fotovoltaických elektráren škodu, která jim vznikla v souvislosti s likvidací elektroodpadu ze solárních panelů.
Nejvyšší soud (NS) vyhověl dovolání ministerstva životního prostředí, změnil rozhodnutí pražských soudů a zamítl žalobu společnosti Vysočina Wind, která požadovala zhruba 1,6 milionu korun plus úroky. Jde o první rozhodnutí NS v řadě podobných sporů. Vychází z verdiktu Soudního dvora EU. Rozhodnutí je dostupné na úřední desce.
Vysočina Wind v žalobě vytýkala ministerstvu životního prostředí, že novela zákona o odpadech účinná od ledna 2013 obsahovala ustanovení, které provozovatelům solárních elektráren ukládalo povinnost přispívat na zpracování, využití a odstranění elektroodpadu z panelů. Evropská směrnice však zároveň vyžadovala, aby náklady na odstraňování odpadu z panelů nesli jejich výrobci. Stát podle žaloby nepromítl směrnici správně a včas do českého právního řádu, a způsobil tak provozovatelům elektráren škodu.
NS od roku 2019 obdržel deset dovolání v typově shodných sporech mezi provozovateli a státem. Podle statistik je takových sporů v Česku na 230, požadavky ze strany provozovatelů vůči státu činí dohromady přibližně dvě miliardy korun, uvedl mluvčí NS Petr Tomíček.
Nejvyšší instance se před dvěma lety obrátila s předběžnou otázkou na Soudní dvůr EU. Letos soudní dvůr rozhodl tak, že směrnici o odpadních elektrických a elektronických zařízeních částečně zrušil, a to právě v bodu, který ukládal povinnost financovat náklady na likvidaci panelů z let 2005 až 2012 výrobcům. Rozpor mezi českým právním řádem a evropskou směrnicí tak zmizel, Česko mohlo náklady přenášet na provozovatele elektráren.
“Odpovědnost žalované (České republiky) za škodu odpovídající částkám, které žalobkyně (Vysočina Wind) na těchto nákladech uhradila, je tudíž vyloučena,” stojí v rozhodnutí NS.
NS nyní podle Tomíčka rychle rozhodne také o dalších dovoláních v obdobných sporech. Jde o většinu spisů, které leží u nejvyšší instance déle než dva roky. “Je proto předpoklad, že NS brzy velmi výrazně sníží počet svých nejdéle trvajících dovolacích řízení,” uvedl Tomíček.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
