Sněmovna schválila snazší postupy udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny
Praha 11. března (ČTK) - Snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny po ruské vojenské invazi zakotví vládní návrh zákona, který dnes schválila Sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze.
Hlasovalo pro ni 128 ze 129 přítomných poslanců, proti nebyl nikdo. Předloha vychází z dohody ministrů vnitra členských států Evropské unie z minulého týdne o zavedení dočasné ochrany pro běžence. Upravuje také vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k posouzení Senát. Jeho schůze se plánuje na středu.
Migrační vlna z Ukrajiny je natolik masivní, že podle ministerstva vnitra není možné využívat pro dočasnou ochranu uprchlíků nynější postupy. “Proto je žádoucí stanovit zvláštní proces legalizace pobytu těchto osob na našem území, čímž bude sekundárně zajištěno, že dotčeným osobám bude možné zajistit jejich základní životní potřeby,” stojí v důvodové zprávě. Bez schválení zákona by podle vnitra hrozilo to, že běženci by se v Česku pohybovali bez pobytového oprávnění, které je podmínkou pro jejich další začlenění do systému dávek, na pracovní trh nebo do vzdělávání.
Dočasnou ochranu bude podle předlohy udělovat ministerstvo vnitra nebo policie státním příslušníkům Ukrajiny a lidem, kteří měli před ruskou invazí na Ukrajině trvalý pobyt a jejichž vycestování do země původu není možné. Nárok nebudou mít podle návrhu lidé s přechodným pobytem na Ukrajině. Úředníci nebo policisté budou moci stanovit místo, kde mohou uprchlíci žádost o dočasnou ochranu podat, vízum s platností na jeden rok získají prakticky obratem.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že předloha uloží ukrajinským uprchlíkům hlásit místo svého pobytu v Česku. S vízem vydaným kvůli dočasné ochraně budou moci cestovat v celém schengenském prostoru.
Poslanci opozičního hnutí ANO uspěli jedním z dvojice návrhů na úpravu vymezení okruhu lidí s nárokem na dočasnou ochranu. V původní předloze se podle nich pojednávalo o občanech Ukrajiny a o lidech s trvalým pobytem v této zemi, po zásahu vlády obecně o cizincích. Zejména Hubert Lang (ANO) vyjádřil obavy z toho, zda zákon nezaloží možnost obecného přerozdělování migrantů mezi členskými státy EU. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) i další koaliční poslanci tvrdili, že takové obavy nejsou namístě. “Zákon vymezuje jednoznačně, komu je dočasná ochrana přiznána,” zdůraznil Rakušan. Navzdory tomu s jedním z pozměňovacích návrhů hnutí ANO souhlasil a Sněmovna ho schválila hlasy všech přítomných zákonodárců.
Návrh zákona také zajistí ukrajinským běžencům zdravotní péči vstupem do systému veřejného zdravotního pojištění. Pojistné za ně bude hradit stát, pokud nebudou mít příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. Pojednává rovněž o zdravotním pojištění dětí, které se uprchlíkům z Ukrajiny v Česku narodí. Poslanci opozičního hnutí SPD poukazovali na náklady, které vstup ukrajinských uprchlíků do systému zdravotního pojištění přinese. “Tito lidé budou prakticky všichni státní pojištěnci,” uvedl Jan Síla (SPD). Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ujišťoval, že zhroucení zdravotnictví nehrozí.
Ani podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP), který sdružuje šest menších pojišťoven, nebude uprchlická vlna pro systém veřejného zdravotního pojištění dlouhodobý problém. Zdravotní péči nejvíc čerpají senioři a děti v prvním roce života. Většina z příchozích nemá podle SZP zvýšená zdravotní rizika a dá se očekávat, že dospělí postupně vstoupí na pracovní trh.
Do Česka přišlo podle Rakušana zatím kolem 200.000 Ukrajinců. Čtyři pětiny dospělých tvoří ženy, zhruba 55 až 60 procent ze všech příchozích jsou děti. Celkově by mohlo do České republiky zamířit podle nynějších odhadů až 450.000 běženců. Česko dosud registrovalo podle Rakušana zhruba 110.000 uprchlíků, z nich stovka byla z jiných třetích zemí, než je Ukrajina. Byly to podle něho většinou ženy s občanstvím některé z postsovětských republik, jejichž manžel je Ukrajinec.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


