Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila nový stavební zákon
Sněmovna včera přehlasovala senátní veto a stvrdila nový stavební zákon. Vláda si od něj slibuje rychlejší stavební řízení a dodržování lhůt. Podle Hospodářské komory zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb od dálnic po rodinné domy. Odpůrci naopak varují, že zákon vzdálí úřady občanům a stavební řízení naopak zkomplikuje. Zákon má vstoupit v účinnost k 1. červenci 2023, některé změny ale začnou platit od ledna příštího roku. Opoziční koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty uvádějí, že pokud budou po říjnových volbách vládnout, nyní prosazený návrh změní.
Zákon se připravoval několik let a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které ho předložilo, ho považuje za zásadní. S prosazením zákona dnes pomohly hlasy šesti poslanců KSČM. Pro zákon hlasovalo 104 poslanců, zapotřebí jich bylo alespoň 101. Z vládních sociálních demokratů pro něj byli jen dva poslanci. Zákon musí ještě podepsat prezident Miloš Zeman.
Některé změny začnou platit už od ledna 2022. To umožní například budovat novou síť státní stavební správy a nabírat do ní nové lidi. Stavební úřady budou spadat pod Nejvyšší stavební úřad a budou organizovány podobně jako třeba finanční správa.
Zástupci obou opozičních koalic považují zákon za špatný, může podle nich ohrozit stavební činnost v Česku. Ministryni vyzvali, aby před říjnovými volbami nepodnikala kroky ke vzniku centrálního stavebního úřadu. Místopředseda ODS Martin Kupka uvedl, že jsou připraveni změnit stavební zákon tak, aby nehrozilo několikaleté omezení stavební činnosti. Vláda by proto neměla činit podle poslance KDU-ČSL Marka Výborného žádné nevratné kroky. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by se Dostálová neměla pouštět před volbami do nějaké “divoké akce”.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) opakovaně ujišťovala poslance, že stát nebude stavět žádné nové úřady na zelené louce. MMR zdůrazňuje, že nový zákon zajistí například dodržování lhůt a posiluje postavení obcí v územním rozvoji. Zákon zavádí pro vyjádření dotčených orgánů lhůtu 30 dní, kterou lze ve zvláště složitých případech nebo při nařízení ohledání na místě prodloužit o dalších 30 dní.
Ministryně také ujistila poslance v reakci na jejich výtky, že zákon nezasahuje do pravomocí samospráv, protože stavební řízení je již nyní výkonem státní správy. Poukazovala třeba na to, že zákon posiluje postavení obcí, protože obec bude vždy účastníkem stavebního řízení. Úřady se podle ní občanům nevzdálí, protože stavební řízení díky digitalizaci budou moci absolvovat elektronicky z domova.
Svaz měst a obcí ČR (SMO) ale stejně jako opoziční poslanci nebo senátoři varuje, že se státní správa občanům vzdálí. SMO po schválení zákona uvedl, že zákon naprosto rezignoval na ochranu veřejných zájmů a oddálil veřejnou správu od lidí mimo velká města. Zvítězila podle něj developerská lobby a existuje reálné riziko nárůstu černých staveb. Podle předsedy svazu Františka Lukla ve Sněmovně zvítězilo znění, které je extrémně drahé a výhodné pouze pro vyvolené. “Absurdní třešinkou na tomto hodně nepovedeném dortu je pak skutečnost, že o kácení stromů na území dané obce bude rozhodovat úředník desítky kilometrů daleko,” doplnil Lukl.
Zákon se nelíbí ani ekologům, kteří doufají, že zákon bude po volbách rychle zrušen. Podle asociace ekologických organizací Zelený kruh je zákon špatný a měl by být po volbách jako jeden z prvních zrušen. Ekologové normě vyčítají, že upřednostňuje rychlost rozhodování před kvalitou projektů a omezuje pravomoci ministerstva životního prostředí
Zákona se naopak zastává Hospodářská komora nebo Asociace developerů. Podle komory, která se na přípravě zákona podílela, zákon pomůže občanům, podnikatelům i veřejným investorům při povolování staveb, od dálnic po rodinné domy. Odráží také závěry mezinárodní analýzy a doporučení Světové banky. Stejný názor sdílejí také Svaz průmyslu a dopravy a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR František Chaloupecký po přijetí zákona uvedl, že se firmy i občané konečně dočkají jednoduššího a rychlejšího stavebního řízení. “Návrh není dokonalý, ale je to dobrý základ, který zrychlí celý proces vydávání stavebních povolení,” uvedl. Nyní je podle něj na řadě příprava praktického fungování úřadů podle nového zákona včetně digitalizace procesů.
Asociace developerů již dříve uvedla, že pokud by nebyl schválen nový stavební zákon, mělo by to fatální dopad na celé české stavebnictví a snížilo by to konkurenceschopnost ekonomiky proti okolním zemím. Developer Jan Řežáb, majitel JRD Development, dnes v České televizi řekl, že stavební zákon byl nejzanedbanější normou, která 30 let neprošla evolucí. Od nové normy očekává, že se zvýší například tlak na odbornosti stavebních úřadů a přestane umělé zdražování na trhu s byty, kam se jich dostane víc. “Nebude to za rok za dva, nejdříve změna doběhne za pět let,” dodal. Předseda České komory architektů Jan Kasl očekává zrychlení stavebního řízení, zadavatel už podle něj nebude muset obíhat hasiče, hygienu, životní prostředí a další, digitální dokument bude projednáván současně.
Senát zákon vetoval začátkem července hlasy všech přítomných senátorů. Nelíbil se jim hlavně navrhovaný přesun stavebních úřadů pod stát. To kritizovala i sněmovní opozice. Opoziční řečníci varovali hlavně před kolapsem stavebního řízení, který podle nich přinese plánované zřízení Nejvyššího stavebního úřadu. Zákon nazývali paskvilem a vládě vyčítali, že ho protlačuje silou.
Komunisté při předchozím hlasování zákon ve Sněmovně nepodpořili. Vadilo jim, že prošel pozměňovací návrh, který umožní, aby obytné místnosti neměly přímé osvětlení a větrání. Ministryně Dostálová jim nabídla, že tyto podmínky určí vyhláška. Místopředseda klubu KSČM Leo Luzar před poslanci uvedl, že tato vyhláška vedla část klubu ke změně stanoviska. Přesto někteří komunisté hlasovali proti. “Ten zákon je pro mě nepřijatelný. Myslím si, že není v zájmu České republiky, aby byl přijat,“ prohlásil poslanec KSČM Stanislav Grospič.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



