Sněmovna navzdory opoziční kritice podpořila vládní novelu služebního zákona

Návrh Jany Mračkové Vildumetzové (ANO), aby ministerstvo vnitra novelu dopracovalo i kvůli připomínkám odborů, Sněmovna nepřijala. Novelu nyní projednají sněmovní výbory ústavně-právní a pro veřejnou správu.

Poslankyně ANO uváděly, že vláda novelou ruší odpolitizování státní správy i možnost kariérního postupu úředníků. Vadilo jim také to, že novela umožní úředníkům doplnit si i středoškolské vzdělání, které je minimem pro působení ve státní službě. Poslankyně ANO popudilo také to, že předseda poslanců STAN Josef Cogan navrhoval zkrátit dobu na projednávání novely ve výborech ze 60 dnů na polovinu. Po pohrůžce Zuzany Ožanové (ANO), že se projednávání protáhne a že by si poslanci měli připravit spací pytle, Cogan návrh na zkrácení stáhl.

Novela má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Umožnit by měla například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon, minimem ale bude maturitní zkouška. V některých případech, například u IT profesí, mohou být zkušenosti a prokazatelná praxe více než diplom, vysvětlil Rakušan. Cílem je podle něj snazší nábor a zatraktivnění státní služby. Novela také umožní uznání vysokoškolského vzdělání absolventům z EU, Švýcarska nebo Velké Británie.

Státní tajemníky by nově místo vlády měl jmenovat i odvolávat nejvyšší státní tajemník. U zaměstnanců ve služebním poměru by podle návrhu nemělo být v budoucnu nutné provádět pravidelné služební hodnocení.

Vláda by v budoucnu měla podle návrhu ministerstva schvalovat pouze systemizaci služebních a pracovních míst na následující kalendářní rok. O dílčích změnách v systemizaci by rozhodoval úřad vlády v koordinaci s ministerstvem financí. Vzniknout by měla služební komise, která bude rozhodovat o porušení služební kázně a etiky a také o námitkách proti služebnímu hodnocení nejvyšších státních úředníků. Budou v ní lidé, kteří ve státní službě nepůsobí, což má zajistit její nezávislost.

Návrh dále zkracuje dobu, na kterou lze z organizačních důvodů státního zaměstnance zařadit mimo výkon služby, a to z půl roku na tři měsíce. Mění délku odpracované doby, po kterou má zaměstnanec nárok na takzvané odbytné.

“Oceňujeme, že se vláda pustila do reformy zákona, protože bez toho nelze dosáhnout moderní a efektivní státní služby, která se dokáže vypořádat s komplexními problémy dneška i případnými krizemi,” uvedl po schválení vládního návrhu novely analytik organizace Rekonstrukce státu Lukáš Kraus. Jedinou výtkou nevládních organizací je podle Rekonstrukce státu absence redefinice role státního tajemníka. Současné postavení, pravomoci a ochrana státních tajemníků podle nich neodpovídají malé odpovědnosti a povinnostem, které jim zákon přikládá.