Senát odmítl uzákonit zapojení se do bojů o Ukrajinu podle vládní výjimky
Praha 6. dubna (ČTK) - Senát odmítl uzákonit možnost, podle níž by se čeští dobrovolníci mohli zapojit do bojů o Ukrajině na základě vládní výjimky.
Pro zamítnutí této senátorské změny branného zákona dnes hlasovalo 35 z 63 přítomných senátorů. Prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala (ODS) přislíbili beztrestnost lidem, kteří by se rozhodli připojit k ukrajinským ozbrojeným silám v boji proti ruským agresorům.
Senátorská novela, kterou připravili Václav Láska a Lukáš Wagenknecht z klubu Pirátů a hnutí Senátor 21, měla umožnit českým občanům vstoupit do ozbrojeného sboru jiného státu, pokud to bude armáda uvedená v nařízení vlády a bude to v souladu s podmínkami tohoto nařízení. Nepotřebovali by k tomu výjimku od prezidenta republiky jako vrchního velitele ozbrojených sil. Senátor Michael Canov (SLK) doporučoval zachovat postup podle platné úpravy, tedy na základě prezidentské výjimky.
Kritici vytýkali novele přesnější vymezení podmínek, za nichž by se Češi mohli začlenit do ukrajinských ozbrojených sil, i absenci parlamentní kontroly. Podle Lásky by mez podmínkami ve vládním nařízení mohly být například minimální věk nebo vojenský výcvik. Láska odmítl, že by jeho novela byla protiústavní.
Fiala se počátkem března se Zemanem dohodl na tom, že lidem, kteří odjedou bojovat za Ukrajinu, mohou garantovat beztrestnost abolicí. Podle premiéra je to výhodnější než senátní návrh, jehož schvalování zabere měsíce. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba (STAN) naopak uvedl, že obecný příslib abolice je nejhorším možným řešením, neboť abolici nelze udělit před spácháním trestného činu. Nejlepší by byl naopak speciální jednorázový zákon, míní Hraba.
Mezi odpůrce novely patřil místopředseda senátního výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost Jan Sobotka (STAN). Podle něj by mohla být vykládána jako “účast NATO v ozbrojeném konfliktu na Ukrajině” a jako měření dvojím metrem. Připomněl, že čeští občané, kteří se zapojili do bojů na proruské straně v separatistických východoukrajinských oblastech, byli za to odsouzeni.
Další články
Trestní soud poprvé v historii potvrdil informace BIS
Praha 3. listopadu (ČTK) - Trestní soud poprvé v historii potvrdil v odůvodnění rozsudku informace Bezpečnostní informační služby (BIS), uvedl dnes její ředitel Michal Koudelka na jednání sněmovního bezpečnostního výboru.
NSS obdržel 16 stížností k senátním volbám, rozhodnout musí do 19. listopadu
Brno 30. října (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel 16 stížností a návrhů na volby do Senátu. Je mezi nimi i podání neúspěšného kandidáta z prvního kola ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou Radka Černého (ODS), kterému unikl postup do druhého kola o jediný hlas.
Česku hrozí kvůli novele o recyklaci elektro odpadu arbitráže
Praha 29. října (ČTK) - Česku hrozí kvůli novele zákona o recyklaci arbitráže od nadnárodních výrobců spotřební elektroniky. Pozměňovací návrh k zákonu o výrobcích s ukončenou životností totiž zakazuje akcionářům kolektivních systémů pro recyklaci podnikat.
Poslanci opozice a senátoři napadli u ÚS změnu pravomocí k vedoucím stálých misí
Praha 26. října (ČTK) - Skupina opozičních poslanců a senátorů napadla u Ústavního soudu sporné zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Soud žádají také o předběžné opatření s ohledem na to, že novela má být účinná už od listopadu.
Ústavní stížnost kvůli schvalování poplatků má argumenty pro i proti
Praha 24. října (ČTK) - Jsou argumenty pro i proti případnému úspěchu stížnosti k Ústavnímu soudu kvůli nestandardnímu schvalování novely financování veřejnoprávních médií v prvním sněmovním čtení, řekl ve svém vyjádření ústavní právník Marek Antoš.


