Polský prezident podepsal novelu o nejvyšším soudu, má ukončit spor s EU
Varšava 13. června (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, která likviduje kontroverzní disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany k trestání neposlušných soudců.
Duda minulý týden vyjádřil naději, že novela ukončí spor Varšavy s Evropskou unií o polskou justici a právní stát a uvolní miliardy eur pro Polsko z unijního fondu obnovy. Dnešní prezidentovo rozhodnutí oznámil šéf jeho kanceláře Pawel Szrot.
Televize TVN 24 připomněla, že koaliční většina v Sejmu, dolní komoře parlamentu, odmítla 23 z 29 změn, které se do novely snažili prosadit členové Senátu, ve kterém má většinu opozice, a to včetně klíčového návrhu, aby neplatila dosavadní rozhodnutí likvidované disciplinární komory. Tu má nahradit nová komora profesní zodpovědnosti. Podle opozice zákon v přijaté podobě neznamená obnovení vlády práva v polské justici a nesplňuje požadavky, aby Polsku mohly být vyplaceny peníze z unijního fondu obnovy.
Podle Dudy má novela zlepšit fungování nejvyššího soudu a také disciplinární řízení se soudci bez “zbytečných politických debat a nepotřebných sporů”. Za “přidanou hodnotu” pokládá, že novela má odpovědět na výhrady Soudního dvora Evropské unie a Evropské komise, a tím umožnit uvolnění prostředků z unijního fondu obnovy, zablokovaných kvůli pochybám o stavu právního státu v Polsku.
“Doufám, že už brzy budeme moci použít tyto prostředky pro rozvoj naší země, abychom se co nejdříve mohli vrátit na cestu dynamického hospodářské růstu,” řekl Duda novinářům minulý týden. Jde jednak o překonání důsledků pandemie covidu-19, jednak o překonání nynějších problémů s inflací souvisejících s růstem cen energetických surovin po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině.
Evropská komise začne Polsku peníze z fondu obnovy vyplácet, až budou platit nové polské předpisy týkající se soudnictví, řekla na počátku června při návštěvě Varšavy šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Brusel se současnou národně-konzervativní vládou ve Varšavě vede už několik let spory kvůli porušování principů právního státu. “Schválení tohoto plánu souvisí s jasným závazkem Polska, že bude dodržovat nezávislost soudnictví,” řekla von der Leyenová na tiskové konferenci s polským prezidentem.
Jde o zrušení kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, která je podle opozice i polských a zahraničních expertů namířená proti soudcům a prokurátorům kritickým vůči současné vládě. Evropská komise dále po Polsku chce, aby reformovalo disciplinární řízení se soudci. Von der Leyenová uvedla, že je třeba skoncovat například s trestáním soudců za to, že se obrátí na Soudní dvůr EU. Brusel také chce, aby případy soudců, jichž se týkala rozhodnutí disciplinární komory, prověřila nově vytvořená komora soudcovské odpovědnosti.
“Tyto tři milníky je třeba naplnit, než bude provedena jakákoli platba,” řekla předsedkyně Evropské komise. Polsko také musí do konce příštího roku dokázat, že všichni soudci, kteří byli propuštěni v rozporu se zákonem, se mohli vrátit do práce.
Polská vláda tvrdí, že cílem justičních reforem z posledních let je zefektivnit práci soudnictví, očistit ho od reliktů komunismu a soudců, kteří mají pocit, že na ně se zákony nevztahují.
Evropská komise dala po měsících sporů o nezávislost polské justice zelenou polskému plánu obnovy. Díky němu se zemi po splnění stanovených podmínek otevře cesta k balíku téměř 36 miliard eur (přes 890 miliard korun) z mimořádného unijního fondu vytvořeného v reakci na koronavirovou krizi. Polsko chce peníze investovat například do obnovitelných zdrojů energetiky, do zlepšení zdravotnictví nebo do digitalizace.
Polsko také tvrdí, že zadržovat peníze z EU je neoprávněné v situaci, kdy od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijalo již miliony válečných běženců.
Další články
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.
NSS nařídil znovu otevřít spor o dotaci pro firmu z Agrofert, jde o výklad lhůty
Brno 10. dubna (ČTK) - Nejvyšší správní soud (NSS) nařídil znovu otevřít spor kolem dotace 1,6 milionu korun z evropských fondů pro drůbežářský podnik Schrom Farms z holdingu Agrofert. Městský soud v Praze musí vyjasnit, zda se na zahájení přezkumného řízení vztahuje desetiletá, nebo čtyřletá lhůta.



