Polský prezident podepsal novelu o nejvyšším soudu, má ukončit spor s EU
Varšava 13. června (ČTK) - Polský prezident Andrzej Duda podepsal novelu zákona o nejvyšším soudu, která likviduje kontroverzní disciplinární komoru, vnímanou kritiky jako nástroj vládnoucí strany k trestání neposlušných soudců.
Duda minulý týden vyjádřil naději, že novela ukončí spor Varšavy s Evropskou unií o polskou justici a právní stát a uvolní miliardy eur pro Polsko z unijního fondu obnovy. Dnešní prezidentovo rozhodnutí oznámil šéf jeho kanceláře Pawel Szrot.
Televize TVN 24 připomněla, že koaliční většina v Sejmu, dolní komoře parlamentu, odmítla 23 z 29 změn, které se do novely snažili prosadit členové Senátu, ve kterém má většinu opozice, a to včetně klíčového návrhu, aby neplatila dosavadní rozhodnutí likvidované disciplinární komory. Tu má nahradit nová komora profesní zodpovědnosti. Podle opozice zákon v přijaté podobě neznamená obnovení vlády práva v polské justici a nesplňuje požadavky, aby Polsku mohly být vyplaceny peníze z unijního fondu obnovy.
Podle Dudy má novela zlepšit fungování nejvyššího soudu a také disciplinární řízení se soudci bez “zbytečných politických debat a nepotřebných sporů”. Za “přidanou hodnotu” pokládá, že novela má odpovědět na výhrady Soudního dvora Evropské unie a Evropské komise, a tím umožnit uvolnění prostředků z unijního fondu obnovy, zablokovaných kvůli pochybám o stavu právního státu v Polsku.
“Doufám, že už brzy budeme moci použít tyto prostředky pro rozvoj naší země, abychom se co nejdříve mohli vrátit na cestu dynamického hospodářské růstu,” řekl Duda novinářům minulý týden. Jde jednak o překonání důsledků pandemie covidu-19, jednak o překonání nynějších problémů s inflací souvisejících s růstem cen energetických surovin po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině.
Evropská komise začne Polsku peníze z fondu obnovy vyplácet, až budou platit nové polské předpisy týkající se soudnictví, řekla na počátku června při návštěvě Varšavy šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Brusel se současnou národně-konzervativní vládou ve Varšavě vede už několik let spory kvůli porušování principů právního státu. “Schválení tohoto plánu souvisí s jasným závazkem Polska, že bude dodržovat nezávislost soudnictví,” řekla von der Leyenová na tiskové konferenci s polským prezidentem.
Jde o zrušení kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, která je podle opozice i polských a zahraničních expertů namířená proti soudcům a prokurátorům kritickým vůči současné vládě. Evropská komise dále po Polsku chce, aby reformovalo disciplinární řízení se soudci. Von der Leyenová uvedla, že je třeba skoncovat například s trestáním soudců za to, že se obrátí na Soudní dvůr EU. Brusel také chce, aby případy soudců, jichž se týkala rozhodnutí disciplinární komory, prověřila nově vytvořená komora soudcovské odpovědnosti.
“Tyto tři milníky je třeba naplnit, než bude provedena jakákoli platba,” řekla předsedkyně Evropské komise. Polsko také musí do konce příštího roku dokázat, že všichni soudci, kteří byli propuštěni v rozporu se zákonem, se mohli vrátit do práce.
Polská vláda tvrdí, že cílem justičních reforem z posledních let je zefektivnit práci soudnictví, očistit ho od reliktů komunismu a soudců, kteří mají pocit, že na ně se zákony nevztahují.
Evropská komise dala po měsících sporů o nezávislost polské justice zelenou polskému plánu obnovy. Díky němu se zemi po splnění stanovených podmínek otevře cesta k balíku téměř 36 miliard eur (přes 890 miliard korun) z mimořádného unijního fondu vytvořeného v reakci na koronavirovou krizi. Polsko chce peníze investovat například do obnovitelných zdrojů energetiky, do zlepšení zdravotnictví nebo do digitalizace.
Polsko také tvrdí, že zadržovat peníze z EU je neoprávněné v situaci, kdy od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijalo již miliony válečných běženců.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


