Polsko dle EK obdrží peníze z fondu obnovy, až splní podmínky v oblasti justice

Brusel se současnou národně-konzervativní vládou ve Varšavě vede už několik let spory kvůli porušování principů právního státu.

“Schválení tohoto plánu souvisí s jasným závazkem Polska, že bude dodržovat nezávislost soudnictví,” řekla von der Leyenová na tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Jde o zrušení kontroverzní disciplinární komory nejvyššího soudu, která je podle opozice i polských a zahraničních expertů namířená proti soudcům a prokurátorům kritickým vůči současné vládě. V polském parlamentu je návrh zákona, který disciplinární komoru nahrazuje novým tělesem, komorou profesní odpovědnosti. Nicméně kritici tohoto návrhu, jehož autorem je prezident Duda, upozorňují, že neřeší jádro problému. Tím je vliv politiků na justici. Členy nové komory má ze zástupců nejvyššího soudu vybírat hlava státu. Současný prezident Duda je přitom blízkým spojencem nejsilnějšího vládního uskupení, strany Právo a spravedlnost.

Evropská komise dále po Polsku chce, aby reformovalo disciplinární řízení se soudci. Von der Leyenová uvedla, že je třeba skoncovat například s trestáním soudců za to, že se obrátí na Soudní dvůr Evropské unie. Brusel také chce, aby případy soudců, jichž se týkala rozhodnutí disciplinární komory, prověřila nově vytvořená komora soudcovské odpovědnosti.

“Tyto tři milníky je třeba naplnit, než bude provedena jakákoli platba,” řekla předsedkyně Evropské komise. Polsko také musí do konce příštího roku dokázat, že všichni soudci, kteří byli propuštěni v rozporu se zákonem, se mohli vrátit do práce.

Polská vláda tvrdí, že cílem justičních reforem z posledních let je zefektivnit práci soudnictví, očistit ho od reliktů komunismu a soudců, kteří mají pocit, že na ně se zákony nevztahují.

Evropská komise ve středu po měsících sporů o nezávislost polské justice dala zelenou polskému plánu obnovy. Díky němu se zemi po splnění stanovených podmínek otevře cesta k balíku téměř 36 miliard eur (přes 888 miliard korun) z mimořádného unijního fondu vytvořeného v reakci na koronavirovou krizi. Polsko chce peníze investovat například do obnovitelných zdrojů energetiky, do zlepšení zdravotnictví nebo do digitalizace.

Polsko také tvrdí, že zadržovat peníze z EU je neoprávněné v situaci, kdy od začátku ruské invaze na Ukrajinu přijalo více než 3,8 milionu válečných běženců. Podle údajů polské hraniční stráže naopak z Polska na Ukrajinu odešlo 1,8 milionu lidí.