Okresní soudy loni uložily peněžité tresty za 413 mil. Kč, meziročně méně
Praha 14. srpna (ČTK) - Okresní soudy loni pravomocně uložily pachatelům trestných činů peněžité tresty v celkové výši 413,222 milionu korun. Meziročně je to o zhruba 50 milionů korun méně, což ale podle ministerstva spravedlnosti souvisí s poklesem počtu odsouzených.
Soudy při určování výše trestů podle úřadu spíše nezohlednily výraznou inflaci, protože průměrná výše trestu zůstala téměř stejná jako předloni - 37.834 korun. Vyplývá to z výroční justiční zprávy.
V počtu uložených peněžitých trestů Česko dlouhodobě zaostávalo za okolními státy. V posledních deseti letech proto přijalo několik opatření k jejich četnějšímu ukládání. Celková částka, kterou okresní soudy ukládaly, pak začala velmi rychle růst. Zatímco v roce 2015 činila 85,014 milionu korun, o pět let později už byla téměř třikrát vyšší a předloni dosáhla dosavadního vrcholu 463,955 milionu korun. Za osm let tak narostla o zhruba 450 procent.
Peněžitý trest loni okresní soudy pravomocně uložily téměř každému pátému odsouzenému, konkrétně 18,7 procenta z nich. Předloni to bylo o 0,4 procenta více.
Soudy velmi často volí “kulaté” částky. Tresty ve výši 40.000 Kč, 30.000 Kč, 20.000 Kč, 25.000 Kč, 15.000 Kč a 10.000 Kč tvořily dohromady více než polovinu uložených trestů. Výši trestu soud určuje s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a také k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Obvykle vychází z jeho čistého příjmu.
Celková uložená částka neznamená, že se tato suma reálně dostala do státního rozpočtu. Když odsouzený člověk nezaplatí, i jenom z části, soud mu peněžitý trest přemění na vězení, což se loni u okresních soudů pravomocně stalo v 279 případech. V jednom dalším případě musel odsouzený vykonat obecně prospěšné práce. Data o tom, jakou celkovou částku uložily peněžitými tresty krajské soudy, ročenka neobsahuje.
Podle stávající podoby trestního zákoníku může soud peněžitý trest uložit, jestliže pachatel úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Případně pokud zákon uložení peněžitého trestu za daný trestný čin výslovně dovoluje, nebo jestliže u spáchaného přečinu soud s ohledem na osobu a poměry pachatele zároveň neukládá trest vězení. Novela, která vstoupí v účinnost od příštího roku, možnosti ukládání peněžitých trestů výrazně rozšíří.
Další články
Nejvyšší soud odmítl dovolání v kauze IZIP, potvrdil tak pětileté tresty
Brno 12. srpna (ČTK) - Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání bývalého ředitele společnosti IZIP Jiřího Paška a společníka firmy FINIM Ilji Čurdy. Vrchní soud v Praze jim loni v srpnu uložil pětileté tresty vězení za podvod.
Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn
Ode dneška začíná v celé Evropské unii platit nové nařízení o obalech a obalových odpadech (Packaging and Packaging Waste Regulation – PPWR). Zásadně mění evropská pravidla pro obaly a postupně se dotkne jejich celého životního cyklu – od výroby a uvádění na trh přes používání až po opětovné využití a recyklaci.
Hradecký krajský soud rehabilitoval svědka tzv. číhošťského zázraku V. Trtíka
Hradec Králové 11. srpna (ČTK) - Krajský soud v Hradci Králové dnes rehabilitoval číhošťského farníka a očitého svědka takzvaného číhošťského zázraku z prosince 1949 Václava Trtíka.
Tři ze čtyř obžalovaných z gangu obchodujícího s červeným fosforem se přiznali
Ostrava 10. srpna (ČTK) - Krajský soud v Ostravě dnes začal rozplétat rozsáhlou kauzu pašování červeného fosforu pro výrobu pervitinu. Více než sedmičlenná mezinárodní skupina jej do Česka a Polska z Ukrajiny nechala přivézt 400 kilogramů. Toto množství by stačilo na výrobu 1,2 tuny drogy v hodnotě 1,2 miliardy korun.
Čas se má střídat dalších pět let, ministr Šťastný prosazuje natrvalo zimní čas
Praha 8. srpna (ČTK) - Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vyplývá to z návrhu nařízení, které bude schvalovat vláda.


