Okresní soudy loni uložily peněžité tresty za 413 mil. Kč, meziročně méně
Praha 14. srpna (ČTK) - Okresní soudy loni pravomocně uložily pachatelům trestných činů peněžité tresty v celkové výši 413,222 milionu korun. Meziročně je to o zhruba 50 milionů korun méně, což ale podle ministerstva spravedlnosti souvisí s poklesem počtu odsouzených.
Soudy při určování výše trestů podle úřadu spíše nezohlednily výraznou inflaci, protože průměrná výše trestu zůstala téměř stejná jako předloni - 37.834 korun. Vyplývá to z výroční justiční zprávy.
V počtu uložených peněžitých trestů Česko dlouhodobě zaostávalo za okolními státy. V posledních deseti letech proto přijalo několik opatření k jejich četnějšímu ukládání. Celková částka, kterou okresní soudy ukládaly, pak začala velmi rychle růst. Zatímco v roce 2015 činila 85,014 milionu korun, o pět let později už byla téměř třikrát vyšší a předloni dosáhla dosavadního vrcholu 463,955 milionu korun. Za osm let tak narostla o zhruba 450 procent.
Peněžitý trest loni okresní soudy pravomocně uložily téměř každému pátému odsouzenému, konkrétně 18,7 procenta z nich. Předloni to bylo o 0,4 procenta více.
Soudy velmi často volí “kulaté” částky. Tresty ve výši 40.000 Kč, 30.000 Kč, 20.000 Kč, 25.000 Kč, 15.000 Kč a 10.000 Kč tvořily dohromady více než polovinu uložených trestů. Výši trestu soud určuje s přihlédnutím k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a také k osobním a majetkovým poměrům pachatele. Obvykle vychází z jeho čistého příjmu.
Celková uložená částka neznamená, že se tato suma reálně dostala do státního rozpočtu. Když odsouzený člověk nezaplatí, i jenom z části, soud mu peněžitý trest přemění na vězení, což se loni u okresních soudů pravomocně stalo v 279 případech. V jednom dalším případě musel odsouzený vykonat obecně prospěšné práce. Data o tom, jakou celkovou částku uložily peněžitými tresty krajské soudy, ročenka neobsahuje.
Podle stávající podoby trestního zákoníku může soud peněžitý trest uložit, jestliže pachatel úmyslným trestným činem získal nebo se snažil získat majetkový prospěch. Případně pokud zákon uložení peněžitého trestu za daný trestný čin výslovně dovoluje, nebo jestliže u spáchaného přečinu soud s ohledem na osobu a poměry pachatele zároveň neukládá trest vězení. Novela, která vstoupí v účinnost od příštího roku, možnosti ukládání peněžitých trestů výrazně rozšíří.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



