Nový zákon o řízení a kontrole veřejných financí míří ke schvalování

Předloha má nahradit dosavadní zákon o finanční kontrole ve veřejné správě. Zákon mimo jiné počítá s povinným zřízením oddělení vnitřního auditu u větších měst, krajů a státních institucí. Má to posílit kontrolu využívání veřejných peněz a zajistit jejich větší ochranu. Například výslovně stanoví, že s veřejnými penězi je každý povinen nakládat účelně, hospodárně a efektivně.

Povinnost zavést oddělení vnitřního auditu by se dále měla vztahovat na zdravotní pojišťovny, státní fondy, Správu železnic a na správce jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Správci kapitol rozpočtu, což jsou kromě ministerstev i další instituce jako například Nejvyšší kontrolní úřad či Technologická agentura ČR, by měli zajišťovat výkon interního auditu také u organizací, které zřizují.

Podle předkládací zprávy přinese změna zákona státnímu rozpočtu dodatečné náklady zhruba 8,6 milionu korun ročně kvůli změně tabulkových tříd kontrolních pracovníků, kteří budou audit zpracovávat. Na straně samospráv odhaduje předkládací zpráva roční náklady jejich rozpočtů zhruba 400.000 korun. Nové povinnosti by měly být účinné od roku 2027.

Do související předlohy, která mění navazující zákony, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vložit novelu rozpočtových pravidel. Vládě by umožnila v rozpočtech na roky 2026 až 2033 navyšovat výdaje na obranu nad dvě procenta hrubého domácího produktu, a to i nad schválený výdajový rámec rozpočtu.

Poslanec ODS Jiří Havránek načetl pozměňovací návrh, který má podle ministerstva financí zjednodušit budovám ve vlastnictví státu přístup k projektům energetických úspor se zárukou, takzvaným EPC. Do roku 2030 by to mohlo státu ušetřit desítky miliard korun. Úřady budou moci se souhlasem ministerstva financí přijímat dodavatelské úvěry na projekty energetických úspor. Dosud tato opatření úřady a instituce financovaly převážně ze státního rozpočtu.