Návrh na omezení podnikání členů vlády má podporu výboru

Chvojka chce, aby člen vlády nesměl být ovládající osobou ve firmách, musel by skončit do dvou měsíců po nástupu do funkce v kabinetu. Ovládajícími osobami jsou především vlastníci, kteří mají alespoň 40 procent hlasovacích práv. V případě porušení zákona by takový člen vlády navíc ztratil ve firmě podle Chvojkova návrhu hlasovací práva, neměl by podíl na zisku a společnost by nemohla dostat žádnou státní pomoc, například dotace.

Další část poslancova návrhu by pod podobnými sankcemi zamezila členům vlády vlastnit média, konkrétně televizní a rozhlasové stanice a periodický tisk. Televizní nebo rozhlasové společnosti by navíc mohly přijít o vysílací licenci.

Poslanec ANO Radek Vondráček soudí, že jde o účelový návrh naměřený proti koaličnímu partnerovi. “Pokud by to bylo v manželství, přirovnal bych to k tomu, že si koaliční partner našel milenku,” podotkl. Podle Martina Komárka (ANO) by Chvojkova úprava zavedla komunismus pro členy vlády. Poslanci ANO mají i pochyby o ústavnosti návrhu.

“Nikdy bych nepodal návrh, o němž bych si myslel, že je protiústavní,” zdůraznil Chvojka. Opět se ohradil proti tomu, že jde o “lex Babiš”, když má platit až pro nové členy vlády. Chvojku v debatě podpořili Plíšek, který upozornil na nynější nepoměr, když člen vlády nesmí být živnostník, a poslanec za TOP 09 Jan Farský (STAN). “Jsem přesvědčen, že funkci ministra nelze dělat jako bokovku,” řekl.

Poslanec za ANO Bronislav Schwarz soudí, že Chvojkův návrh nic nezmění, když se firmy budou převádět na manželky nebo bílé koně. Na snadné obcházení upozornil i ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Proti úpravě vystoupil v diskusi Pavel Blažek z ODS, který čekal, že ČSSD bude o omezení vést debatu se všemi dalšími sněmovními stranami. O návrhu má podle dřívějších informací jednat kvůli sporu mezi ČSSD a ANO koaliční rada. Babiš vlastní koncern Agrofert, kam patří i mediální skupina Mafra.

Plíšek s podporou výboru navrhuje, aby se firmy, v nichž by měli členové vlády nejméně čtvrtinový podíl, nesměly hlásit o veřejné zakázky. Plíšek ve Sněmovně už dřív neuspěl s obdobným omezením, které prosazoval do návrhu nového zákona o zadávání veřejných zakázek.

Právní výbor doporučil rozšířit okruh lidí, kteří musejí podávat takzvaná majetková přiznání, o soudce a státní zástupce. Dokumenty by nebyly veřejné. Dienstbier označil toto rozšíření za nadbytečné, když by do těchto přiznání neměly přístup ani úřady. Jako neveřejná možná budou vedena i přiznání, která budou politici podle vládní novely nově podávat už při nástupu do funkce.

Novelu zákona o střetu zájmů jako celek doporučil právní výbor sněmovního plénu ke schválení o jediný hlas. Předlohu měl dnes na programu i mandátový a imunitní výbor. Zpravodaj novely v tomto výboru Plíšek ČTK sdělil, že jeho členové se zabývali jen návrhy úprav, které neprojednával ústavně-právní výbor.