Ministerstvo chce pojistky proti zneužití hromadných žalob
Praha 3. února (ČTK) - Ministerstvo spravedlnosti chce do připravovaného zákona, který umožní podávat hromadné žaloby, zakotvit pojistky proti jejich případnému zneužívání. Například by nemělo být možné ho využít v konkurenčním boji mezi podnikateli, žalovat by směli jen spotřebitelé. Na konferenci ve Sněmovně na téma Hromadné žaloby jako cesta k vymáhání práva to řekla vedoucí oddělení civilního práva procesního ministerstva spravedlnosti Anežka Janoušková.
Právě zneužití žalob v konkurenčním boji se někteří podnikatelé obávají. Hospodářská komora ČR tvrdí, že předpis vytváří příležitost pro nový legální byznys podobný vydírání.
Janoušková řekla, že připravovaný zákon se omezí pouze na vztahy mezi podnikateli a spotřebiteli, takže jeho využití v případných konkurenčních vztazích bude omezena téměř k nule. Na straně žalobce mohou být pouze spotřebitelé, uvedla. Zdůraznila, že ministerstvo chce systém, který bude využívaný, ale současně bere vážně varování před jeho zneužíváním. “Snažíme se do zákona zakotvit pojistky proti zneužití,” řekla. Dodala ale, že pojistky nesmí být nastaveny do takové míry, aby zákon na druhé straně nebyl využíván vůbec.
“Ministerstvo spravedlnosti se domnívá, že spotřebitelé hromadné žaloby potřebují a že by jim mohly pomoci,” řekla Janoušková. Mohlo by to podle ní také ulehčit soudům od vznášení stejných nároků v mnoha stejných sporech. Zajistit by také mělo bezrozporné rozhodování, zatímco nyní se stává, že různé soudy mohou v obdobných sporech rozhodnout různě.
Hromadné žaloby lze podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů. Poslanec ANO Patrik Nacher, který konferenci uspořádal, uvedl, že institut hromadné žaloby funguje v 17 zemích EU. Ze sousedních zemí ho má Německo, Rakousko a Polsko.
Nacher řekl, že nemálo spotřebitelů se nechce soudit s podnikateli z důvodu takzvané racionální apatie. Spočívá to v tom, že nechtějí vynakládat peníze na spory kvůli stokorunové újmě.
Výhrady k návrhu vyslovil advokát Michal Sylla z PRK Partners. Varoval například, že spotřebitel by na konci řízení nemusel dostat vůbec nic. Upozorňoval, že pokud bude spotřebitel členem žalující skupiny, nebude mít nic víc než práva vymezená zákonem. Například bude smět pouze nahlížet do spisu, ale už si z něj nebude moci pořizovat výpisy.
Zákon, který by umožnil podávat hromadné žaloby, slíbila vláda Andreje Babiše (ANO) v programovém prohlášení. Zavedení této možnosti do českého právního řádu má ale řadu kritiků, kteří se obávají mimo jiné jejího zneužití. Podle nich například hrozí, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených. Vláda se měla návrhem zákona zabývat v lednu, projednávání ale odložila.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


