Milostivé léto 2 se stává strašákem exekutorů

Znovu se totiž mají stát součástí plánu, který konstruuje stát, z jejich pohledu je ale sporný. „Nikdo z exekutorů není součástí státní správy a nepobírá plat jako státní zaměstnanec. Exekutoři nejsou veřejnoprávními subjekty. Jsou vnímáni jako podnikatelé. Přesto stát dlužníkům v rámci Milostivého léta odpouští náklady na exekutory a advokáty. Mnoho mých kolegů říká, že kvůli tomu vážně uvažuje o ukončení exekutorské praxe,“ říká Martin Štika, soudní exekutor a přidružený člen Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR.

Podle něj a jeho kolegů se dlužníci dělí do několika skupin. Dvě z jich jsou z pohledu exekutorů zásadní a silně problematizují celou politiku „milostivého odpouštění“. Jedni se o nic nezajímají, žijí neuspořádaným stylem života, jsou laxní, nechtějí si aktivně zlepšit situaci, a tak nevyužijí Milostivé léto ani kdyby se opakovalo třikrát. Druzí jsou dobře informovaní, a právě proto teď vůbec žádné dluhy nehradí. Prostě si jednoduše troufnou spekulovat na odpuštění úroků a nákladů vymáhání.

Agenda Milostivého léta je podle Štiky špatnou zprávou i pro privátní věřitele, kteří služeb exekutorů využívají za běžných zákonem daných podmínek. „Milostivé léto 1 paralyzovalo chod kanceláří exekutorů. Byli zahlceni dotazy, rostly jim náklady a navíc čelili nedobrému mediálnímu obrazu, že to jsou právě oni, a ne nezodpovědní dlužníci, kdo za stav vymáhání dluhů v ČR může,“ míní advokát.

I podnikoví právníci, jako je například Petra Gříbková z Atlas Consulting, říkají, že rostou náklady vymáhání pohledávek. Paušály exekutorů naopak klesají. Zatímco v roce 2007 měli dostávat 3500 korun za spis, za Milostivé léto 2 mají inkasovat 1500 korun plus DPH.

Exekutor je ale podle Gříbkové vysokoškolák, právník, který může plnit pro veřejný sektor i korporátní sféru i řadu dalších užitečných funkcí. „Není to nějaký tvrdý chlapík, boxer, ale odborník, který má velký potenciál a mohl by zastávat značný okruh dalších činností. Může dělat například screening skutečných majetkových poměrů dlužníka, řídit mediaci při vymáhání pohledávek nebo pomoci dohledávat reálný fyzický pobyt dlužníků,“ vysvětlila.

Jak Milostivé léto 2 podle právníků dopadne? Spíše ještě hůř než v prvním kole. Úplně oddlužit se povede jen minimum dlužníků. Kvůli spekulantům klesne celková částka uhrazených peněz a exekutoři znovu ztratí jak čas tak peníze: „Část kolegů avizuje, že uvažuje o opuštění profese, protože celkové náklady neustále dramaticky rostou, dlouhodobě nedošlo k adekvátní úpravě exekutorského tarifu a stát jim neumožní inkasovat odměny ani u těch případů, kdy by třeba relativně zodpovědný dlužník v běžném režimu zaplatil vše, co má, bez úlev,“ konstatoval Štika.

V aktivní komunikaci ze strany dlužníků Štika ani Gříbková příliš nevěří. Nereagovali v době, kdy jejich problémy vznikaly, když jejich exekuce bobtnaly. Nereagují tedy ani ve chvíli, kdy mají možnost vše důstojně vyřešit.

Podle exekutorů by v rámci prevence mělo být jasné, že dluhy hradí ten, kdo včas nezaplatil své závazky. Tedy nikoli stát, jeho instituce nebo dokonce privátní subjekty, které mají pro stát či firmy dluhy vymáhat.

Podle právničky Zuzany Cholastové z portálu Právní prostor prostě není možné rezignovat na odměnu právníků-exekutorů a advokátů. „O exekuci rozhoduje soud. Pokud všechny náklady takového vymáhání dluhu, který dospěl až takto daleko, neuhradí dlužník, měl by je platit stát. Ale i to je z mého pohledu špatně, protože pak za dlužníka platíme my všichni z našich daní,“ řekla.