Milostivé léto 2 se stává strašákem exekutorů
Druhé kolo Milostivého léta, ve kterém jde znovu o částečné inkaso a částečné odpuštění dluhů vymáhaných exekutory, zkušené advokáty pohybující se v této oblasti práva doslova straší.
Znovu se totiž mají stát součástí plánu, který konstruuje stát, z jejich pohledu je ale sporný. „Nikdo z exekutorů není součástí státní správy a nepobírá plat jako státní zaměstnanec. Exekutoři nejsou veřejnoprávními subjekty. Jsou vnímáni jako podnikatelé. Přesto stát dlužníkům v rámci Milostivého léta odpouští náklady na exekutory a advokáty. Mnoho mých kolegů říká, že kvůli tomu vážně uvažuje o ukončení exekutorské praxe,“ říká Martin Štika, soudní exekutor a přidružený člen Právní a legislativní komise Exekutorské komory ČR.
Podle něj a jeho kolegů se dlužníci dělí do několika skupin. Dvě z jich jsou z pohledu exekutorů zásadní a silně problematizují celou politiku „milostivého odpouštění“. Jedni se o nic nezajímají, žijí neuspořádaným stylem života, jsou laxní, nechtějí si aktivně zlepšit situaci, a tak nevyužijí Milostivé léto ani kdyby se opakovalo třikrát. Druzí jsou dobře informovaní, a právě proto teď vůbec žádné dluhy nehradí. Prostě si jednoduše troufnou spekulovat na odpuštění úroků a nákladů vymáhání.
Agenda Milostivého léta je podle Štiky špatnou zprávou i pro privátní věřitele, kteří služeb exekutorů využívají za běžných zákonem daných podmínek. „Milostivé léto 1 paralyzovalo chod kanceláří exekutorů. Byli zahlceni dotazy, rostly jim náklady a navíc čelili nedobrému mediálnímu obrazu, že to jsou právě oni, a ne nezodpovědní dlužníci, kdo za stav vymáhání dluhů v ČR může,“ míní advokát.
I podnikoví právníci, jako je například Petra Gříbková z Atlas Consulting, říkají, že rostou náklady vymáhání pohledávek. Paušály exekutorů naopak klesají. Zatímco v roce 2007 měli dostávat 3500 korun za spis, za Milostivé léto 2 mají inkasovat 1500 korun plus DPH.
Exekutor je ale podle Gříbkové vysokoškolák, právník, který může plnit pro veřejný sektor i korporátní sféru i řadu dalších užitečných funkcí. „Není to nějaký tvrdý chlapík, boxer, ale odborník, který má velký potenciál a mohl by zastávat značný okruh dalších činností. Může dělat například screening skutečných majetkových poměrů dlužníka, řídit mediaci při vymáhání pohledávek nebo pomoci dohledávat reálný fyzický pobyt dlužníků,“ vysvětlila.
Jak Milostivé léto 2 podle právníků dopadne? Spíše ještě hůř než v prvním kole. Úplně oddlužit se povede jen minimum dlužníků. Kvůli spekulantům klesne celková částka uhrazených peněz a exekutoři znovu ztratí jak čas tak peníze: „Část kolegů avizuje, že uvažuje o opuštění profese, protože celkové náklady neustále dramaticky rostou, dlouhodobě nedošlo k adekvátní úpravě exekutorského tarifu a stát jim neumožní inkasovat odměny ani u těch případů, kdy by třeba relativně zodpovědný dlužník v běžném režimu zaplatil vše, co má, bez úlev,“ konstatoval Štika.
V aktivní komunikaci ze strany dlužníků Štika ani Gříbková příliš nevěří. Nereagovali v době, kdy jejich problémy vznikaly, když jejich exekuce bobtnaly. Nereagují tedy ani ve chvíli, kdy mají možnost vše důstojně vyřešit.
Podle exekutorů by v rámci prevence mělo být jasné, že dluhy hradí ten, kdo včas nezaplatil své závazky. Tedy nikoli stát, jeho instituce nebo dokonce privátní subjekty, které mají pro stát či firmy dluhy vymáhat.
Podle právničky Zuzany Cholastové z portálu Právní prostor prostě není možné rezignovat na odměnu právníků-exekutorů a advokátů. „O exekuci rozhoduje soud. Pokud všechny náklady takového vymáhání dluhu, který dospěl až takto daleko, neuhradí dlužník, měl by je platit stát. Ale i to je z mého pohledu špatně, protože pak za dlužníka platíme my všichni z našich daní,“ řekla.
Další články
Černé stavby bude možné dodatečně povolit jen v mimořádných případech
Praha 18. listopadu (ČTK) - Stavby postavené v rozporu se zákonem bude podle novely stavebního zákona možné dodatečně povolit jen v mimořádných případech. Pro to, aby se takzvané černé stavby nemusely bourat, bude třeba splnit současně několik podmínek.
Temu dostatečně nebrání výskytu nezákonných produktů na své platformě, míní EK
Brusel 17. listopadu (ČTK) - Čínský internetový obchod Temu nezavedl dostatečná opatření ke snížení rizika, že se na jeho platformě budou nabízet nezákonné produkty. Porušuje tak nařízení Evropské unie o digitálních službách (DSA). Oznámila to dnes Evropská komise na základě svých předběžných zjištění. Firmě Temu tak hrozí další pokuta.
NSS: Soudy nemusí zjišťovat a poskytovat informaci, zda soudci patří k zednářům
Brno 13. listopadu (ČTK) - Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu (NSS). Příslušnost k zednářům nelze srovnávat s členstvím v předlistopadové komunistické straně, které se u soudců eviduje a zveřejňuje, konstatoval soud. Verdikt dočasně zpřístupnil na úřední desce.
Generální advokátka Soudního dvora EU zpochybnila zrušení pokuty vyměřené Googlu
Brusel/Praha 12. listopadu (ČTK) - Generální advokátka Soudního dvora Evropské unie zpochybnila rozhodnutí nižší soudní instance z roku 2024, kterým byla zrušena pokuta 1,49 miliardy eur (36,3 miliardy Kč) vyměřená americké technologické společnosti Google ze skupiny Alphabet. Firma ji před sedmi lety dostala za porušování antimonopolních pravidel souvisejících s internetovou reklamou.
Šéf ÚOHS přišel o prověrku, podle opozice i expertů úřad potřebuje změny
Praha/Brno 11. listopadu (ČTK) - Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna přišel o bezpečnostní prověrku. Podle vyjádření sněmovní opozice i expertů úřad potřebuje další reformu. Odebrání prověrky je podle ředitele české pobočky Transparency International Davida Kotory dalším závažným signálem, který zpochybňuje Mlsnovu důvěryhodnost.


