Kryptopodnikatelé asi získají výslovné právo zakládat si v bankách platební účty

Bankovní ústavy nyní mohou podle nich žádosti o zřízení konta těmto podnikatelům plošně odmítat. Kryptopodnikatelé se v Česku zaměřují podle zdůvodnění novely o platebním styku především na směnu, úschovu a převody virtuálních aktiv a na zprostředkování investic do nich.

Poskytování služeb spojených s virtuálním aktivem patří mezi volné živnosti. “Evidence osob poskytujících služby související s virtuálním aktivem se stala v rukách úvěrových institucí, tedy bank a spořitelních a úvěrních družstev, nástrojem k plošnému odepření služeb,” uvedli předkladatelé v čele s Jiřím Havránkem (ODS) v důvodové zprávě.

Úvěrové instituce se podle nich odvolávají na zvýšené riziko možné legalizace výnosů z trestné činnosti. Autoři novely ale poukazují na to, že na kryptopodnikatele dopadají více než pět let omezení daná zákonem proti praní špinavých peněz a navíc jsou pod dohledem Finančního analytického úřadu. Nynější postoj bank vede podle nich “k efektivnímu potření moderní konkurence bankovního sektoru”.

Novela výslovně přidává osoby poskytující služby spojené s virtuálním aktivem k subjektům, s nimiž po žádosti musí banka, zahraniční banka s pobočkou fungující v Česku nebo spořitelní a úvěrové družstvo uzavřít smlouvu o platebním účtu. Předloha zároveň vymezuje důvody pro odmítnutí takové žádosti i pro ukončení smlouvy o platebním účtu. “Přijetí navržené úpravy zabrání odlivu českých kryptopodniků mimo českou jurisdikci a nedojde tak k poklesu daňových výnosů,” stojí v důvodové zprávě.

Novelu, kterou podepsali také Marek Novák (ANO), Jakub Michálek (Piráti), Michal Zuna (TOP 09), Josef Flek (STAN) a Karel Sládeček (SPD), nejprve posoudí vláda. Rozhodnou o ní zákonodárci.