Kritici nynější evropské integrace plánují být jasnou opozicí

Když chce nová europoslankyně Beatrix von Storchová z Alternativy pro Německo (AfD) pojmenovat, proč EU potřebuje změny, připomene teprve den starou událost: znovuzvolení jejího krajana Martina Schulze do čela europarlamentu.

Celkem 409 hlasů, které od europoslanců sociálnědemokratický politik získal, je výsledkem dohody především mezi S&D a EPP. Lidovci si tak na oplátku zajistili podporu socialistů, kterou budou potřebovat až bude za dva týdny europarlament hlasovat o potvrzení nástupu lucemburského expremiéra Jeana-Claudea Junckera do čela Evropské komise.

“Jasně se ukázalo, že se nic nemění. Jeden z poslanců, který tu už byl, mi říkal, že nevidí rozdíl mezi posledním dnem starého parlamentu a prvním dnem toho nového,” řekla ČTK von Storchová.

AfD se stala součástí Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kam patří spolu se dvěma europoslanci ODS i britští konzervativci. Přijetí AfD udělalo z frakce třetí největší uskupení v nynějším europarlamentu. Zkomplikovalo ale život britskému premiérovi Davidu Cameronovi, který byl jasně proti. AfD je totiž v Německu v opozici vůči křesťanským demokratům kancléřky Angely Merkelové, v jejíž kooperaci při snaze reformovat unii Cameron doufá.

Lídr ECR Syed Kamall z Británie dnes za toho, kdo v květnových eurovolbách prohrál nejvíce, označil evropský “status quo”. Sedm desítek europoslanců frakce chce být při práci v parlamentních výborech aktivní. “Nebudeme odmítat účast v čemkoli, to není náš plán,” řekla von Storchová. Při projednávání legislativy však podle ní první otázkou vždy bude, zda je návrh skutečně potřebný a zda by za věc měla místo států odpovídat EU.

Osmačtyřicet europoslanců, včetně jednoho z ČR, sdružuje frakce Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD). Její výraznou součástí je britská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Podle lídra její europarlamentní delegace Rogera Helmera se přístup strany k evropské legislativě nemění. “Všude, kde je prvek eurointegrace, budeme proti. Ať jsou to zákony, posilování kompetencí, zvyšování rozpočtu,” řekl ČTK. Evropské právo je totiž pro stranu, která si přeje vystoupení Británie z EU, v zásadě zcela špatné.

Přesto chce také EFDD svá místa ve vznikajících výborech. “Nebyl jsem zvolen, abych reprezentoval EU v Británii. Byl jsem zvolen Brity, kteří souhlasí s mými názory, abych je reprezentoval v Evropě. A říkal těm v bruselské bublině, že tam venku jsou lidé, kteří s nimi nesouhlasí,” vysvětlil europoslanec.

Představit si umí spolupráci s dalšími euroskeptickými stranami nad konkrétními tématy. “Pořád je nás menšina. Ale daleko výraznější menšina než dřív. Bylo nás deset, 12 procent. Teď je to dvojnásobek,” míní Helmer. Mezi menšími stranami a jednotlivci s euroskeptickými či protiunijními postoji jsou ovšem také některá uskupení s tak výrazně extremistickými názory, že s nimi ECR či UKIP nechtějí mít nic společného.

Frakci se tak dosud nepodařilo ustavit francouzské Národní Frontě (FN) Marine Le Penové, také často kritizované kvůli xenofobním a krajně nacionalistickým postojům. Ke vzniku “politické rodiny” v europarlamentu je třeba jen 25 poslanců, ovšem ze sedmi zemí.

Podle Marcela De Graaffa z nizozemské Strany pro svobodu (PVV), která s Le Penovou na rozdíl od UKIP pracovat chce, ale jednání pokračují a frakce prý ještě letos vznikne. Neformálně ale FN, PVV a tři další strany koordinují svůj postup už nyní. “V zásadě začínáme fungovat jako frakce. Pouze bez servisu ze strany parlamentu,” řekl ČTK.

De Graaff neskrývá, že svou roli by mohla sehrát i existence z hlediska politických postojů nepřirozené proevropské koalice mezi socialisty a lidovci. “Zkusíme zjistit, zda by se nám nepodařilo hlavně v EPP najít strany či členy, kteří jsou daleko blíž k eurokritickým frakcím než k sociálním demokratům,” uvedl a zmínil například maďarský Fidesz premiéra Viktora Orbána.

Podle nizozemského politika budou mít euroskeptici velmi těžkou pozici. Socialisté a lidovci mají jasnou většinu a v případě dostatečné volební disciplíny prý bude těžké jejich politiku ovlivnit. “Starý establishment se spojil proti vzestupu nových politických stran,” míní De Graaff.

Strany kolem FN a PVV se proto podle něj budou snažit právě důsledným hlasováním ve výborech i v plénu alespoň některé návrhyovlivnit.

Už prý proto, že v minulosti se právě v práci výborů mnoho proevropských poslanců příliš neangažovalo. “Jezdili jen do Štrasburku na plénum. My budeme ve výborech, budeme tam hlasití a budeme argumentovat,” řekl nizozemský politik. Už takový přístup podle něj může práci evropských institucí začít měnit.

“V protestní neúčast nevěřím. Myslím, že daleko efektivnější je být zde a být slyšet, než stát někde opodál, ukazovat a pokřikovat, jak nechutné to celé je,” uzavřel De Graaff.

zdroj ČTK