Kongres Právní prostor 2023: ve znamení energetiky
U Sečské přehrady byl dnes zahájen již 11. ročník odborného právního kongresu Právní prostor. Letošní ročník s podtitulem „Vize nebo krize?“ je věnován především energetice, druhý den se ale více než 180 účastníků kongresu může těšit na blok České právo v evropském kontextu a také na velmi očekávaný blok věnovaný aktuálním otázkám v justici.
Jako první na kongresu vystoupil doc. JUDr. PhDr. Petr Mlsna, Ph.D., předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Kromě vlivů na ceny na trhu s energiemi představil v příspěvku nazvaném Recentní vývoj hospodářské soutěže na energetických trzích například míru koncentrovanosti tohoto trhu, která pádem některých energetických společností vzrostla a stále se drží poměrně vysoko. Jako druhý v bloku Obchodní vztahy v energetice vystoupil Mgr. Martin Švec, Ph.D. z právnické fakulty Masarykovy univerzity s příspěvkem Předcházení a řešení energetických krizí: Role mezinárodního práva a práva EU. V roce 2021 bylo do EU dováženo 92% ropy a ropných produktů a 83 % zemního plynu. Energetické krize se v Evropě cyklicky opakují, takže tato není ani první, ani poslední. Nejakceschopnější se při této krizi ukázala být Evropská unie, kterou omezuje hlavně odkaz na trvalou svrchovanost států pro využívání energetických zdrojů v čl. 194 – je otázkou, zda je potřeba na tomto principu trvat.
V bloku věnovanému dopadům nejen energetické krize představil nejdříve Mgr. Ing. Martin Števko komunitní energetiku jako krok k cestě k nové energetice. V současné době prochází sektor energetiky zásadními změnami – od fosilních paliv se přechází k většímu množství decentralizovaných zdrojů, z pasivního zákazníka se stává zákazník aktivní, který participuje na energetickém trhu. „Sdílení je jen virtuální účetní operace“, pro kterou je nejvhodnější formou spolek nebo družstvo. JUDr. Bc. Leoš Brantál, LL.M. nás v pokračování přednášky provedl evropskou legislativou, povinností reportování a zaváděním ESG. V tomtéž bloku je doplnila Ing. Patrícia Čekanová, Ph.D. příspěvkem věnujícím se smyslu komunitní energetiky. Tím by mělo být kromě snížení ceny silové energie hlavně snížení poplatků za distribuci elektřiny. V Rakousku řešili komunitní energetiku systémově, důležitým tahounem ale byli občasné, obce či společnosti, kteří zakládali družstva a spolky, český návrh zákona nazývaný Lex OZE II. ale za dobrou praxí pokulhává a staví zájemcům o zavedení komunitní energetiky do cesty nejednu překážku.
V dalších částech programu se ještě mají účastníci na co těšit, kromě mnoha odborných přednášek je čeká i společenský večer spojený s koncertem.

Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


