Firmy žádají po státu kvůli opatřením odškodné 9,2 mld Kč
Praha 7. ledna (ČTK) - Firmy a podnikatelé žádají po státu kvůli proticovidovým opatřením odškodné za více než devět miliard korun. Na ministerstva vnitra a zdravotnictví přišlo ke konci loňského roku 641 žádostí. Píše o tom deník E15. Ministerstvo vnitra registrovalo žádosti za 5,6 miliardy korun, ministerstvo zdravotnictví za 3,6 miliardy. Ministerstvo vnitra, které má vyřizování žádostí na starosti, kvůli tomu najalo šest advokátních kanceláří. Hodnotu zakázky vyčíslilo na 24,7 milionu korun bez DPH, tedy zhruba 30 milionů korun s daní.
“Ministerstvo vnitra by s ohledem na své kapacitní možnosti nebylo schopno řádně zajistit posouzení doručených žádostí,” poukázala na počet a objem nároků mluvčí ministerstva Hana Malá. Advokátní kanceláře vybralo ministerstvo v rámci veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez výběrového řízení. Zakázku podle E15 získaly ke konci roku advokátní kanceláře Becker & Poliakoff, Bureš & Bureš, Deloitte Legal, Havel & Partners, JUDr. Daniel Volák a Mgr. Libor Hubáček, MBA.
Úkolem advokátů je posoudit žádosti po právní i ekonomické stránce a určit, zda je daný nárok oprávněný. Součástí smluv je i případné zastupování před soudy, pokud se žadatelé rozhodnou peníze vymáhat soudně. První rozhodnutí o žádostech by mohly být v průběhu ledna, píše server. Ve většině případů žádají o odškodnění firmy, ze 641 žádostí jich podaly 544.
Lidé a firmy mají možnost žádat o odškodnění na základě krizového zákona, který se používá při vyhlašování nouzového stavu a následných opatření. Musejí to udělat do šesti měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděli. Pokud ministerstvo nárok neuzná, může se žadatel obrátit se žalobou na stát a domáhat se peněz před soudem. Už dříve odborníci hovořili o tom, že je ustanovení v krizovém zákoně týkající se odškodnění příliš široké, bylo původně myšleno jen pro jednorázové škody způsobené povodněmi.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) proto připravil novelu zákona, ve které ustanovení upravil. “Nově se vymezuje, že se nahrazuje pouze skutečná škoda, tedy již nikoli ušlý zisk. To je důležitá změna vzhledem k uzavírání provozoven,” řekl podle serveru pirátský poslanec Jakub Michálek. Novela ještě čeká na schválení.
První nouzový stav kvůli koronaviru vyhlásila česká vláda 12. března. Podle krizového zákona pak nařídila opatření proti koronaviru. Od 14. března uzavřela řadu provozů. Po deseti dnech omezení prodloužila, ale už podle normy o ochraně zdraví. Podle některých právníků se tak chtěla vyhnout případnému odškodňování. Některá nařízení soud následně zrušil s tím, že omezení jsou možná jen podle krizového zákona. Nouzový stav platil na jaře 66 dní. Druhý nouzový stav v Česku vyhlásila vláda 5. října, po několika prodlouženích potrvá minimálně do 22. ledna.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.
