EP schválil zpřísnění kontrol aut v reakci na aféru Dieselgate
Štrasburk 19. dubna (zvláštní zpravodajka ČTK) - Evropská komise by měla mít za dva roky pravomoc kontrolovat úřady pro schvalování vozidel v členských státech EU, iniciovat stažení aut z trhu či uložit vysoké pokuty výrobcům či homologačním zkušebnám. Nová pravidla, která jsou reakcí na skandál s emisemi u naftových vozů automobilky Volkswagen, dnes schválili europoslanci. Formálně je ještě musí potvrdit Rada ministrů.
Podle současných pravidel schvalují nová auta národní úřady, které jako jediné mají i pravomoc zrušit těmto vozům licenci. Od září 2020 bude moci také EK iniciovat stažení vozidel z trhu v rámci EU a v případě porušení předpisů ukládat pokuty až 30.000 eur (téměř 770.000 Kč) na automobil.
“Pokud se zjistí, že je v provozu například auto s nevyhovujícími hodnotami emisí oproti tomu, co deklaruje výrobce, Evropská komise bude moci výrobci uložit vysokou pokutu,” uvedla k novému nařízení europoslankyně Dita Charanzová.
Nová pravidla se budou týkat vozidel daných do provozu poté, co toto nařízení vstoupí v platnost (tedy po 1. září 2020). Novinkou oproti stávajícím pravidlům je to, že se budou kontrolovat nejen vozidla při uvedení na trh, ale namátkově i auta už v provozu. Národní úřady budou moci udělit pokuty výrobcům či homologačním zkušebnám, pokud zjistí pochybení, tedy že schválily či daly na trh vozidlo, jehož parametry neodpovídají uvedené specifikaci.
“Pozitivem nového nařízení je to, že nám po Evropě nebudou jezdit auta, která nesplňují evropská pravidla, včetně emisních norem,” uvedl europoslanec Jiří Pospíšil. Přivítal, že nebude zřízen nový evropský úřad, ale že kontrolní pravomoc získá Evropská komise. Ta bude podle něj fungovat jako supervizor.
Nová pravidla jsou výsledkem dvouletého jednání, které koncem loňského roku vyústilo v politickou dohodu zástupců Evropského parlamentu, Rady ministrů a Evropské komise. Po schválení Radou ministrů začne nařízení platit ve všech zemích EU od září 2020.
Emisní skandál německé automobilky Volkswagen vypukl v září 2015, kdy americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) obvinila německý automobilový koncern Volkswagen, že do svých vozidel s naftovými motory instaloval software, který umožňuje skrýt skutečnou hladinu vypouštěných emisí. Koncern se tak snažil obejít zákony na ochranu ovzduší, k čemuž se posléze přiznal.
Další články
Soud potvrdil podmíněné tresty v kauze fiktivních receptů ve Valašském Meziříčí
Olomouc 3. září (ČTK) - Olomoucký vrchní soud dnes potvrdil tříleté podmíněné tresty s odkladem na zkušební dobu pěti let praktickému lékaři Vladimíru Líčeníkovi a lékárníkovi Luďku Konvičkovi v kauze údajných rozsáhlých podvodů s fiktivními recepty ve Valašském Meziříčí.
Soud zamítl žalobu čerpacích stanic kvůli vládním cenovým stropům
Praha 2. září (ČTK) - Městský soud v Praze dnes zamítl žalobu tří čerpacích stanic, které chtěly zrušit vládní regulaci cen pohonných hmot. Podle soudu byl cenový výměr odůvodněný a regulace nezasáhla do práva podnikat.
Pražská městská firma chybovala při výpovědi z náplavky, potvrdil NS
Brno/Praha 1. září (ČTK) - Městská firma Trade Centre Praha (TCP) chybovala, když vypověděla spolku Dvojka sobě smlouvu o nájmu prostor na pražské náplavce. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání hlavního města.
Vrchní soud setrval na závěru, že Čapí hnízdo bylo účelově vyvedeno z Agrofertu
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze setrval na svém konstantním závěru, že společnost Farma Čapí hnízdo byla účelově vyvedena z holdingu Agrofert a její vlastnická struktura byla prostřednictvím anonymních akcií zastřena s cílem získat dotaci určenou malým a středním podnikům.
Soud začal projednávat odvolání Nagyové v kauze Čapí hnízdo
Praha 31. srpna (ČTK) - Vrchní soud v Praze začal projednávat odvolání europoslankyně Jany Nagyové proti rozsudku v kauze dotace na kongresový areál Čapí hnízdo u středočeských Olbramovic.



