EP schválil usnesení požadující pozastavit finance pro Agrofert
Štrasburk/Brusel/Praha 13. prosince (zpravodajové ČTK) - Evropský parlament (EP) dnes schválil usnesení vyzývající Evropskou komisi (EK) k přijetí kroků ve věci možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše. Přijatý text, který společně předložily kluby lidovců, konzervativců a Zelených, mimo jiné požaduje pozastavit evropské finance pro skupinu Agrofert. Pro návrh se vyslovilo 434 poslanců, proti bylo 64 a hlasování se zdrželo 47 členů EP. Europarlament má 751 poslanců.
Podle Babiše stojí rezoluce na vratkých základech a je podle něj pokračováním kampaně, kterou proti němu vede opozice v ČR. “Musím se smát, když někteří europoslanci říkají, že to poškozuje dobré jméno České republiky. Oni poškozují dobré jméno České republiky… samozřejmě jsou to všechno plácnutí do vody, protože to nemá žádný reálný základ,” řekl dnes po hlasování EP předseda vlády novinářům v Bruselu.
Klíčový bod rezoluce vyzývá komisi, “aby se touto otázkou neprodleně zabývala na základě stanoviska své právní služby” a přijala nezbytné kroky “včetně pozastavení veškerého unijního financování určeného koncernu Agrofert, dokud nebude střet zájmů plně vyšetřen a vyřešen”.
Usnesení EP je podle mluvčího Agrofertu Karla Hanzelky politická záležitost, která nemá pro koncern žádnou právní váhu. “Dotace čerpáme podle zákona a podmínek, které splňujeme, a na základě uzavřených smluv. Bylo by absurdní, pokud by za námi někdo přišel a řekl - ne, pro vás už to neplatí. Jednou ze základních právních zásad je přece rovnost před zákonem,” sdělil ČTK mluvčí.
Právníci EK ve zmíněné analýze, která se objevila v médiích začátkem měsíce, dospěli k závěru, že Babiš z činnosti Agrofertu stále profituje, ačkoli podnik převedl do svěřenského fondu. Protože má zároveň jako premiér zásadní vliv na rozhodování spojené s využíváním peněz přicházejících z evropského rozpočtu, neměla by podle nich firma mít nárok na podporu z evropských fondů.
Poslanci v textu vyjadřují hluboké znepokojení nad tím, že Česko nedodržuje finanční nařízení týkající se střetu zájmů. Rovněž vyzývají státní orgány, aby důsledně uplatňovaly nová pravidla posuzování střetu zájmů, která v unii platí od srpna.
Usnesení rovněž uvádí, že společnosti koncernu Agrofert získávaly v letech 2013-2020 ze strukturálních a investičních fondů EU částky od 42 milionů eur až po 82 milionů eur (přibližně jedna až dvě miliardy Kč) ročně.
Pro rezoluci hlasovala i část českých europoslanců: dvojice zástupců ODS, členové KDU-ČSL a TOP 09 či politici zvolení za Babišovo hnutí ANO Pavel Telička a Petr Ježek. Své rozhodnutí zdůvodňují mimo jiné tím, že problém, který kritici usnesení označují za interní věc České republiky, se týká evropských dotací, a proto je třeba řešit jej na půdě evropských orgánů.
“Střet zájmů Andreje Babiše každým dnem ohromně poškozuje naši zemi. Nejen na dobrém jménu, ale už i konkrétně finančně. Státní rozpočet a daňoví poplatníci ČR nesou důsledky nyní jen na svých bedrech,” řekl k hlasování Stanislav Polčák (STAN), který je členem europarlamentního výboru pro strukturální fondy. Jeho kolega Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který působí ve výboru pro rozpočtovou kontrolu, uvedl, že cílem dnes přijatého textu je vyzvat k co nejrychlejšímu a nejobjektivnějšímu posouzení, zda byly peníze z EU čerpány ve shodě se stanovenými podmínkami.
Proti usnesení se naopak vyslovily poslankyně ANO Martina Dlabajová a Dita Charanzová a také komunističtí europoslanci, jejichž strana podporuje Babišovu vládu v českém parlamentu. Podle Dlabajové je rezoluce nepřijatelná, neboť “dopředu předjímá závěry Evropské komise a konflikt zájmů v České republice”.
Sociální demokraté, jejichž strana se spolu s ANO podílí na české vládě, se dnešního hlasování nezúčastnili.
Návrh rezoluce liberálů, který volil výrazně mírnější slova než schválený společný text, v dnešním hlasování neuspěl.
Europarlamentní frakce Zelených v prohlášení uvedla, že ti, kteří podkopávají evropské hodnoty, nesmí mít z unijních fondů užitek. Rezoluci pak označila za varování ostatním vládám.
Eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger během středeční debaty uvedl, že EK již Prahu v dopise informovala, že až do vyřešení celé záležitosti nehodlá další dotace udělovat. Zdroje z Evropské komise však dnes uvedly, že tento krok se týká jen Agrofertu.
Další články
Vláda schválila novelu se zvyšováním penzí po osmdesátce a za práci v důchodu
Praha 20. července (ČTK) - Lidem by mohl od jejich 80 let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Proti dnešku by si polepšili senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku.
V EU začíná platit zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi
Brusel 19. července (ČTK) - V Evropské unii dnes vstupuje v platnost zákaz likvidace neprodaného oblečení a obuvi. Opatření je dalším z kroků EU ke snížení množství odpadu.
Soud EU podpořil španělskou amnestii pro katalánské separatisty
Lucemburk 16. července (zpravodajka ČTK) - Sporný španělský zákon, který dává amnestii lidem zapojeným do katalánského separatistického hnutí, není v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom dnes nejvyšší soud Evropské unie, který tak podpořil španělskou vládu i její katalánské spojence, uvedla agentura Reuters. Rozhodnutí uvítali katalánští politici i španělská vláda.
Analytici jsou zdrženliví k očekávanému přínosu EET pro státní rozpočet
Praha 15. července (ČTK) - Analytici jsou zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, které dnes Sněmovna schválila současně se znovuzavedením EET, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.
Unijní systém uhlíkového vyrovnání mají v ČR spravovat MŽP a celníci
Praha 14. července (ČTK) - Unijní systém uhlíkového vyrovnání (CBAM), který má pomoci evropským průmyslovým podnikům zajistit srovnatelné výrobní podmínky s mimoevropskými, zřejmě budou mít v Česku na starosti ministerstvo životního prostředí a Celní správa.


