EK zahájila s Polskem řízení kvůli zákonu o nejvyšším soudu

Varšava má měsíc na reakci, uvedla komise. Její dnešní krok přitom neblokuje začátek účinnosti polské novely zákona o nejvyšším soudu, která snižuje pro jeho soudce věk odchodu do důchodu ze 70 na 65 let a která začne platit 3. července.

Soudci budou mít možnost požádat hlavu státu o prodloužení svého funkčního období. Zákon nestanoví žádná kritéria ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí prezidenta, který může mandát prodloužit o tři roky s možností jedné další obnovy.

Podle názoru komise tak polská strana neplní své povinnosti, které vyplývají z unijních smluv a které se týkají principu nezávislosti soudnictví a principu neodvolatelnosti soudců.

Novele zákona o polském nejvyšším soudu se věnuje dialog o ohrožení právního státu, který už měsíce vede Evropská komise s polskou vládou strany Právo a spravedlnost. Reakce polské strany na výhrady však nebyla uspokojující, uvedla dnes EK s tím, že Polskem navržené řešení ve formě konzultací s národní soudcovskou radou není dostatečné.

Dnešní dopis s žádostí o informace, na který má Varšava odpovědět do měsíce, je prvním stupněm řízení pro nesplnění povinnosti, které státu plynou z unijního práva. Věc může skončit až před unijním soudem, který může rozhodnout o finančním postihu. V naprosté většině případů ale tato řízení skončí dříve než se k evropskému soudu dostanou.

Evropská komise loni na konci prosince po měsících neúspěšného politického dialogu s Polskem o různých aspektech soudní reformy předala věc členským zemím. Polsko už na Radě pro všeobecné záležitosti minulé úterý absolvovalo slyšení, kdy jeho ministr odpovídal na otázky svých kolegů z dalších států unie. Komise dnes připomněla, že při tomto slyšení nedalo Polsko najevo, že by její obavy hodlalo nějak uspokojivě řešit.

V určité chvíli budou muset země jednomyslně rozhodnout, zda je v Polsku právní stát systematicky ohrožen - a Maďarsko už oznámilo, že Varšavu podpoří. Komise tak posunula dál dosud nikdy nepoužitý postup podle sedmého článku unijních smluv, na jehož konci může být teoreticky Polsko zbaveno hlasovacích práv v Radě EU. Dnes zahájené řízení pro nesplnění povinnosti s tímto postupem nesouvisí, odehrává se paralelně.