Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat, Sněmovna to schválila
Praha 16. dubna (ČTK) - Dlouholeté bezvýsledné exekuce se zřejmě budou zastavovat. Částečně se omezí zabavování movitých věcí.
V novele, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, to dnes schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát.
S výslednou podobou změn, jak je dolní komora přijala, nebyly některé opoziční i koaliční poslanecké kluby spokojeny. Výsledek je opravdu minimalistický. Očekávali jsme víc,” uvedla za ČSSD Kateřina Valachová. Rovněž podle šéfa poslanců STAN Jana Farského je posun zcela minimální. Pirát Lukáš Kolářík míní, že jde o promarněnou šanci. “Udělali jsme krok, ale bohužel jsme zůstali v polovině,” řekl Marek Výborný (KDU-ČSL).
O “absolutně vykostěném” návrhu mluvil Leo Luzar (KSČM), dlužníkům podle něho neuleví. Rovněž SPD měla podle předsedy poslanců hnutí Radima Fialy představu, že zákon zlepší život dlužníkům v exekučních pastech. Zástupci části sněmovních frakcí doufají, že zasáhne horní komora.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) uvedla, že z výsledku není nadšená. Ministerstvo spravedlnosti původně navrhovalo jiné úpravy, výsledek znamená podle ní nepatrné zlepšení. “Senátoři budou mít těžkou práci,” konstatovala ministryně.
Předloha zavede po sněmovních úpravách šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by mohla trvat nejdéle 12 let. Vláda původně navrhovala základní tříletou lhůtu a maximální délku exekuce devět let.
Sněmovna schválila také omezení mobiliárních exekuci důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.
Trojice návrhů Pirátů a KDU-ČSL na zavedení místní příslušnosti exekutorů s rozdělováním případů takzvaným kolečkem a soustředěním exekucí mířících na jednoho dlužníka u jednoho exekutora ve Sněmovně opět narazila. Jedna z úprav předpokládala úplnou teritorialitu exekutorů podle krajů, další dva částečnou místní příslušnost, tedy jen u vybraných dluhů. Nyní si mohou věřitelé exekutora svobodně zvolit.
Zavedení takzvané teritoriality dlouhodobě podporuje Exekutorská komora. Princip místní příslušnosti by podle ní výrazně pomohl stabilitě systému vymáhání práva. Naopak část exekutorů s teritorialitou nesouhlasí.
Zamítnutí teritoriality uvítala České asociace věřitelů, podle jejího prezidenta Pavla Staňka by zásadně snížila vymahatelnost práva. Asociace nesouhlasí s omezením mobiliárních exekucí, které jsou podle ní mnohdy jedinou šancí, jak se může věřitel ke svým penězům dostat. “Schválené omezení by navíc v praxi znamenalo výrazné prodloužení výkonu exekuce, což není žádoucí ani pro věřitele, ani pro dlužníky,” uvedl Staněk v tiskové zprávě. Naopak podle iniciativy Rekonstrukce státu by místní příslušnost exekutorů mohla ukončit “kšeftování s dluhy”. “Poslanci slibovali, že dnes vyřeší dopady predátorských let z minulosti, ale nakonec nevyřešili ani minulost, ani budoucnost,” sdělil v tiskové zprávě vedoucí iniciativy Josef Karlický.
Na dluhy z minulosti míří dva schválené poslanecké návrhy. Dlužníkům vůči státu a dalším veřejným institucím by stačilo v exekuci splatit jistinu a uhradit 750 korun na náklady řízení. Budou se také zastavovat dlouhodobě bezvýsledné exekuce s jistinou do 1500 korun. Věřitelé získají část pohledávky zpět od státu ve formě daňové úlevy a exekutorům stát uhradí část výdajů spojených s vymáháním peněz.
Z vládní předlohy Sněmovna vypustila jednu ze stěžejních částí. Týkala se soustřeďování exekucí na jednoho dlužníka u exekutora, který zahájil první z nich. Vláda si od změny slibovala snížení nákladů řízení.
Z vymožených peněz by se podle dalších schválených úprav měla splácet nejprve jistina dluhu, teprve potom úrok. Sníží se penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Sněmovna přijala některé další drobnější změny. Jde například o povinnost exekutora nahrávat telefonní hovory týkající se exekučního řízení a zákaz zabavovat příplatky a příspěvky ke zmírnění některých křivd způsobených komunistickým režimem a k ocenění účastníků národního odboje.
Další články
ČD nemusejí vracet miliardy za převod majetku na SŽDC, potvrdil vrchní soud
Praha 17. dubna (ČTK) - České dráhy (ČD) nemusejí vracet státu více než sedm miliard korun, které dostaly v roce 2008 za převod majetku na tehdejší Správu železniční dopravy cesty (SŽDC). Pražský vrchní soud zamítl odvolání společností RegioJet a Student Agency.
Evropská komise navrhla Googlu opatření ke sdílení dat z vyhledávačů
Brusel 16. dubna (ČTK) - Evropská komise (EK) zaslala americké internetové společnosti Google předběžná zjištění, v nichž nastínila navrhovaná opatření k dosažení souladu s nařízením Evropské unie o digitálních trzích (DMA). Podle těchto návrhů by měl Google za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek umožnit vyhledávačům třetích stran přístup k údajům o vyhledávání, jako je pořadí, dotaz, kliknutí a zobrazení údajů.
Senát odložil další novelu o právu na platbu v hotovosti nebo být off-line
Praha 15. dubna (ČTK) - Senát se začne nejdříve v květnu zabývat další ústavní novelou, kterou chce část jeho členů zavést právo platit v hotovosti a být off-line. O odkladu rozhodl jednomyslně na žádost senátorky Daniely Kovářové (nezávislá), která stojí v čele dvou desítek předkladatelů novely ze všech senátorských frakcí.
ÚS vyhověl Knížákovi, justice musí znovu rozhodnout o jeho rehabilitaci
Brno 14. dubna (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) dnes vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka, justice se tak musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině.
Vláda schválila návrh zákona, který umožní snáze regulovat ceny pohonných hmot
Praha 13. dubna (ČTK) - Vláda schválila návrh zákona, který do budoucna umožní regulovat ceny pohonných hmot formou nařízení vlády. Po jednání kabinetu to řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím, že chce, aby zákon začala projednávat Sněmovna už v úterý.



