Délka civilního řízení loni opět klesla, trestní se prodloužilo
Praha 21. srpna (ČTK) - U okresních soudů dlouhodobě klesá délka civilních řízení. Loni činila v průměru 276 dní, což je o 22 dní méně než předloni. Trestní řízení se v loňském roce naopak o den prodloužilo, a trvalo tak průměrně 202 dní. Rovněž u krajských soudů se délka civilních řízení zkrátila a délka trestních řízení vzrostla. Problematickou částí českého soudnictví zůstává z hlediska délky řízení správní agenda. Vyplývá to ze statistik, které dnes zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti.
Civilní řízení u okresních soudů se týká například sporů o dlužné částky za pojistné, energie, jízdu načerno či splátky úvěrů. Průměrná délka těchto řízení klesá od roku 2014. Podle ministerstva to má tři hlavní důvody: celorepublikově poklesl počet žalob, soudy s největším počtem tzv. nedodělků zefektivnily svou práci a dočkaly se také personálního posílení.
Mezi jednotlivými soudy ovšem i loni panovaly výrazné rozdíly. Nejdéle - v průměru 373 dní - trvalo rozhodnout soudům v obvodu ústeckého krajského soudu, nejkratší průměrnou délku řízení - 182 dní - vykázaly soudy v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích. Nejrychlejší loni byly stejně jako předloni domažlický a kutnohorský soud a nově soud trutnovský. Naopak nejpomalejší byly soudy v Chomutově, Břeclavi a Litoměřicích.
Délka trestních řízení u okresních soudů mírně vzrůstá od roku 2015, kdy činila 193 dní. Nejpomalejší jsou stejně jako u civilních řízení soudy v severních Čechách. Nejrychleji se rozsudku dočkají obžalovaní ve Svitavách, Kutné Hoře a Benešově. Nejdříve vyřízené bývají trestné činy proti veřejnému pořádku, nejdéle trvají trestné činy proti branné povinnosti a životnímu prostředí. Více než čtvrtinu trestních věcí soudy vyřídily do 50 dnů, pět procent věcí však čekalo na rozhodnutí přes 800 dnů.
U krajských soudů byla loni průměrná délka civilních neodvolacích řízení 922 dní, předloni to bylo 1107. Ministerstvo vysvětluje dlouhé trvání řízení tím, že v naprosté většině jde o obchodní spory a jejich značná část bývá přerušena kvůli prohlášení úpadku nebo konkurzu. Nejpomalejší je s 1794 dny opět ústecký krajský soud, nejrychlejší s 536 dny Krajský soud Ostrava. Přes čtyři procenta řízení trvají déle než 11 let. Odvolací civilní řízení loni průměrně zabralo 132 dní, předloni 123 dní.
Průměrná délka trestních řízení u krajských soudů vzrostla od roku 2016, kdy činila 396 dní, na loňských 526 dní. Výrazně se loni prodloužila například u pražského městského soudu či krajských soudů v Brně a Ostravě. Ministerstvo k tomu uvedlo, že trestní kauzy jsou často složité a “výjimkou nejsou ani sofistikované obstrukční procesní postupy obhájců”.
Délky řízení se výrazně liší podle projednávaných trestných činů. Nejdéle trvá řešit trestné činy proti majetku, tedy třeba podvody, a hospodářské trestné činy, typicky krácení daní. Nejrychlejší jsou soudy v kauzách činů proti životu a zdraví a proti rodině a dětem.
Odvolací trestní řízení loni u krajských soudů trvalo průměrně 54 dní, stejně jako v roce 2017.
Správní řízení, která se nejčastěji týkají pobytu cizinců, azylu či daňové problematiky, loni u krajských soudů trvala v průměru 440 dní. Předloni to bylo 484. Výrazně zatížený je i nadále pražský městský soud, kterému trvá rozhodnout 569 dní. Vysoké délky řízení už ale vykazuje například i Krajský soud v Brně.
“Po roce 2013 vidíme dva znepokojivé jevy. Počet příchozích věcí poměrně rychle stoupá a zároveň převyšuje počet věcí vyřízených, což vede k trvalému růstu v počtu nevyřízených věcí,” komentovalo stav ministerstvo. Úřad má obavu, že se na soudech začínají hromadit složitější správní případy.
Další články
Právnička Kostolanská se složením slibu ujala funkce veřejné ochránkyně práv
Dosavadní právnička kanceláře ombudsmana Eva Kostolanská se složením slibu do rukou předsedy Sněmovny Tomia Okamury (SPD) ujala funkce veřejné ochránkyně práv. Nahradila v ní Stanislava Křečka.
Senát zpřísnil podmínky pro vládní zvyšování výdajů nad schválený rámec
Praha 17. června (ČTK) - Podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec by měly být podle Senátu přísnější. Horní parlamentní komora kvůli tomu dnes upravila spornou novelu o veřejných rozpočtech, kterou tak bude muset znovu projednat Sněmovna.
Brno neuspělo s ústavní stížností kvůli zrušené části územního plánu
Brno 17. června (ČTK) - Brno neuspělo s ústavní stížností proti verdiktu Nejvyššího správního soudu (NSS), který zrušil část územního plánu města. Upravovala využití území za Lužánkami. Město se nevypořádalo s podrobnými námitkami muže ze sousedství. Územní plán před soudním zásahem umožňoval smíšenou obytnou zástavbu s maximální přípustnou výškou 22 metrů.
Odškodnění za tříhodinové zpoždění letu zůstane, dohodli se zástupci EP a států
Štrasburk 15. června (zvláštní zpravodaj ČTK) - Právo cestujících v EU na finanční kompenzaci při více než tříhodinovém zpoždění letů zřejmě zůstane zachováno. Zástupci Evropského parlamentu (EP) a členských států dnes dospěli k předběžné dohodě stran ochrany práv cestujících v letecké dopravě. Jde o první aktualizaci těchto pravidel od roku 2004, uvedl EP v dnešní tiskové zprávě.
Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku o záplavových územích
Brno 12. června (ČTK) - Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil vyhlášku o záplavových územích. Tvrdí, že ministerstvo životního prostředí při vydání vyhlášky překročilo zákonné zmocnění a že pravidla nepřípustně zasahují do vlastnických práv i do práva podnikat.



