Začínají platit nová pravidla pro obaly. Česko žádá jasnější výklad, firmy čekají roky změn

Česká republika zastoupená Ministerstvem životního prostředí patří mezi nejaktivnější státy, které dlouhodobě upozorňují na přetrvávající nejasnosti a požadují od Evropské komise vyjasnění pravidel a harmonogramu zavádění jednotlivých změn. Český požadavek ve formě tzv. non-paperu podpořilo dalších 14 členských států EU.

PPWR, tedy přímo účinné nařízení o obalech a obalových odpadech, nahrazuje dosavadní evropskou směrnici a jeho cílem je omezit množství obalového odpadu, snížit spotřebu primárních surovin, zvýšit recyklovatelnost a podíl recyklovaných materiálů a podpořit opětovné používání obalů. Nová pravidla se budou týkat výrobců, dovozců, distributorů i firem, které obaly používají pro své výrobky.

„Datum 12. srpna 2026 neznamená, že všechny nové povinnosti musí firmy splnit okamžitě. PPWR zavádí přechodná období a jednotlivé požadavky budou nabíhat postupně. Mezi první změny patří omezení tzv. věčných chemikálií PFAS v potravinových obalech. Od srpna tak například nebude možné na trh uvádět obaly s koncentrací PFAS nad stanovený limit. Zároveň se zavádí povinnost výrobců vypracovat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci k obalům uváděným na trh a označit je základními informacemi a údaji o výrobci či dovozci,“ shrnuje novinky ministr životního prostředí Igor Červený.

PPWR tak představuje několikaletý proces změn, který se nebude týkat pouze samotných obalů, ale také výrobních procesů, dodavatelských řetězců a dokumentace.

Od roku 2028 má být například na obalech používáno harmonizované označení materiálového složení. Od roku 2030 pak nastoupí zásadní požadavky na minimalizaci obalů, jejich recyklovatelnost, podíl recyklovaných plastů a opětovné použití. Některé druhy jednorázových plastových obalů budou zakázány. Další cíle a zpřísnění jsou nastaveny pro roky 2035 a 2040.

Nejasnosti mohou komplikovat přípravu firem

Povinnosti účinné od srpna 2026 zatím koncoví spotřebitelé přímo nepocítí, dopadají zejména na výrobce, producenty, případně dodavatele obalů a další subjekty v celém řetězci. Dotčené firmy budou muset postupně reagovat na nové požadavky na recyklovatelnost a složení obalů, podíl recyklovaných materiálů, jejich minimalizaci, opětovné použití nebo označování.

Ze strany Evropské komise však stále zůstávají klíčové definice a metodiky nevyřešeny, což s sebou přináší právní nejistotu, upozorňuje ministr Igor Červený: „Principy, které vedly ke vzniku celé legislativy PPWR, byly spíše pozitivní. Problémem je však provedení. Chybí klíčová pravidla, například k označování obalů, jednoznačný výklad k definicím, kritériím recyklovatelnosti nebo požadavkům na zákaz určitých druhů obalů. To může vést k tomu, že firmy budou muset požadované kroky opakovat, místo aby provedly jednu promyšlenou změnu. Již dnes se na nás obracejí podniky a profesní svazy s tím, že jejich dodavatelé nevědí, jaké obaly mají připravovat, protože jednotliví odběratelé i různé členské státy požadují rozdílná řešení. Výsledkem tak paradoxně není rychlejší cirkularita, ale nejistota, odkládání investic a riziko opakovaných nákladných změn. Ty se přitom podle některých zdrojů dopadové studie EK odhadují až na 54 miliard eur, které bychom mohli při rozumnějším nastavení Evropě z velké části ušetřit.“

Česko své připomínky předložilo Evropské komisi při politických jednáních a také prostřednictvím oficiálního dokumentu v rámci Rady ministrů životního prostředí v červnu 2026, v němž požadovalo mimo jiné jasnější metodické pokyny a předvídatelný harmonogram vydávání prováděcích aktů. Český požadavek podpořilo písemně i ústně během poslední Rady 14 členských států EU.

„Díky úsilí expertů MŽP se na pracovní úrovni podařilo vyjasnit například povinnosti k měření PFAS nebo značení potravinových obalů. Řada nejasností ale stále přetrvává a potřebujeme, aby byly odpovědi Evropské komise promítnuty do oficiálních evropských dokumentů a platily jednotně pro všechny členské státy,“ doplňuje ministr Igor Červený. Resort tak bude v jednáních s Evropskou komisí a dalšími členskými státy pokračovat.

Jak dopadnou změny na spotřebitele

Spotřebitelé změny pocítí postupně především v podobě nového označování, menšího množství zbytečných obalů a většího podílu recyklovatelných či opakovaně použitelných obalů. Od roku 2030 se některé typy jednorázových plastových obalů přestanou na trhu objevovat, například vybrané obaly pro jednotlivé porce potravin a nápojů nebo některé jednorázové obaly v oblasti pohostinství a ubytovacích služeb (např. tácky, talíře, kelímky, sáčky, krabičky, mini obaly na kosmetické, hygienické a toaletní potřeby v hotelích apod.). Evropská komise má k těmto požadavkům vydat doplňující pokyny do 12. února 2027.

Dodržování požadavků PPWR budou v ČR kontrolovat různé dozorové orgány podle typu obalu a výrobku. Jedná se zejména o Českou obchodní inspekci nebo Českou inspekci životního prostředí, která se zaměřuje zejména na zpětný odběr a využití obalových odpadů. V rámci přípravy adaptační novely zákona o obalech se současně diskutuje o možných úpravách kompetencí jednotlivých kontrolních orgánů.