Advokát soudu EU pokáral Polsko kvůli rozhodování o odchodu soudců do důchodu

Lucemburk 2. března (ČTK) - Generální advokát Soudního dvora EU pokáral Polsko kvůli systému rozhodování o odchodu soudců na odpočinek. Ve své dnes zveřejněné zprávě generální advokát Athanasios Rantos došel k závěru, že způsob, jakým polské justiční úřady určují, zda prodlouží funkční období soudcům po dosažení důchodového věku, postrádá nezávislost a jasná kritéria.

Na unijní soud se obrátil polský nejvyšší soud, který řešil stížnost soudce, jemuž Zemská soudcovská rada (KRS) zamítla žádost o prodloužení období ve funkci i po dosažení věku 65 let. V tomto věku mají v Polsku soudci odcházet do důchodu.

Podle advokáta je problematický zejména fakt, že o tom, zda smí nebo nesmí konkrétní soudce pracovat i po dosažení důchodového věku, rozhoduje KRS, tedy orgán ,“u nějž prokazatelně chybí nezávislost na zákonodárné a výkonné moci”. Soudcovská rada navíc rozhoduje na základě kritérií, která “jsou vágní a složitě ověřitelná”, uvedl Rantos.

Závěry generálního advokáta nejsou pro unijní soud závazné, ale soudní dvůr se jimi ve svých verdiktech často řídí.

Polská soudní reforma je dlouhodobým předmětem sporů mezi Varšavou a Bruselem, podle kterého změny ohrožují nezávislost soudnictví v zemi. Jedním z problémů je právě Zemská soudcovská rada, jejíž fungování změnila vláda v roce 2017 v rámci novely ústavy. Podle ní orgán do té doby volený soudci nově volí Sejm, dolní komora parlamentu. Kritici změn tvrdí, že to umožňuje politickou kontrolu soudnictví. Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) uvádí, že soudní reformy jsou nutné, aby se systém zbavil zbytků komunismu.

Také loni v prosinci došel generální advokát v rámci jiného sporu k závěru, že polský zákon měnící pravidla o organizaci obecných soudů a nejvyššího soudu porušuje unijní právo. Předtím byla hlavním jablkem sváru disciplinární komora nejvyššího soudu, kterou Evropská komise považovala za zpolitizovanou. Kvůli tomu podmínila výplatu dotací v řádu desítek miliard eur přijetím změn, které potvrdí nezávislost polského soudnictví.