Novela zákona o auditorech
S účinností od 1. října 2016 došlo k rozsáhlé novele zákona o auditorech. Níže přinášíme výběr nejvýznamnějších změn.
Nově je stanoven zákaz poskytování vybraných neauditorských služeb. Novela zakotvuje strop na výši odměn za neauditorské služby ve výši 70 % odměny za audit (souběžným poskytováním auditorských a neauditorských služeb klesá nezávislost na klientovi).
Statutární auditor nově nesmí přijmout v účetní jednotce pozici osoby v klíčové funkci (např. finanční ředitel), funkci člena výboru pro audit nebo nevýkonného člena řídícího nebo kontrolního orgánu, neuplynul-li od ukončení činnosti na povinném auditu nejméně 1 rok.
Za každou ověřovací zakázku musí odpovídat konkrétní auditor. Zejména klienti velkých auditorských společností si stěžují, že s nimi jedná několik asistentů auditora, nikoli však auditor, který podepisuje zprávu auditora.
Vyřešeno je i odstoupení od smlouvy o povinném auditu ze strany účetní jednotky. Rozdílnost názorů na účetní řešení nebo auditorské postupy není důvodem pro ukončení smluvního vztahu. Stále platí, že odstoupení od smlouvy o povinném auditu jakoukoliv smluvní stranou musí odstupující smluvní strana oznamovat neprodleně Radě pro veřejný dohled nad auditem a to včetně uvedení důvodů tohoto odstoupení.
Součástí zprávy auditora bude nově popis nejpodstatnějších rizik a reakce auditora na tato rizika. Rozhodujícím materiálem pro hodnocení auditu bude neveřejná zpráva určená výboru pro audit. Výbor pro audit musí mít subjekty s majetkovou účastí státu. Nově je nejméně tříčlenný, většina členů musí být nezávislá, členové výboru jsou vybíráni z nevýkonných členů kontrolního orgánu nebo ze třetích osob.
Došlo i k upravení dohledu nad auditory, kteří provádějí audity subjektů veřejného zájmu (banky, pojišťovny, emitenti cenných papírů). Auditorská společnost nebo statutární auditor, kteří se podíleli na povinném auditu subjektu veřejného zájmu, podléhají kontrole Rady pro veřejný dohled nad auditem (nezávislý dohled nad auditory i nad Komorou auditorů ČR). Kontroloři kvality provádějící kontrolu kvality auditorů subjektů veřejného zájmu nesmí být činným auditorem.
Konečně je nutné zmínit povinnou rotaci auditorských společností. S délkou spolupráce se prohlubuje vztah mezi auditorem a klientem, což po určité době může ohrožovat kvalitu poskytovaných auditorských služeb tím, že se může zhoršovat schopnost auditora odhalit nedostatky. Veřejný subjekt může určit stejného auditora nejdéle na 20 let, přičemž musí splnit podmínku, že po uplynutí 10 let dojde k výběrovému řízení.
Zdroj: BNT journal
Kontakt na autora: lenka.zachardova@bnt.eu
Další články
K aktuálnímu sporu o pravomoc prezidenta republiky zastupovat stát navenek
V souvislosti s nedávným sporem o účast prezidenta republiky na summitu Severoatlantické aliance v Ankaře plní mediální prostor úvahy o tom, co je a není obsahem pravomoci prezidenta republiky zastupovat stát navenek. Jak přesně je vymezena v právním řádu České republiky? Jak se k této otázce staví česká judikatura a jak doktrína? Stručné shrnutí se pokusím poskytnout na následujících řádcích.
Tlačítko pro odstoupení od smlouvy bude nová povinná výbava e-shopů
Evropská Unie zavádí povinnost mít v e-shopech tlačítko pro snadné odstoupení od smlouvy, v Česku však příslušná novela nabrala zpoždění. Tuzemští obchodníci tak nový ovládací prvek zatím mít nemusí, účinnost se očekává až od ledna 2027. Přesto experti doporučují neotálet a začít se na technické i právní změny připravovat už nyní.
Britský Nejvyšší soud rozhodl ve prospěch banky, která odmítla plnit z akreditivů kvůli mezinárodním sankcím
Přelomový verdikt britského Nejvyššího soudu přináší nová pravidla pro mezinárodní dokumentární praxi. Na příkladu sporu banky UniCredit s irskými leasingovými společnostmi článek ukazuje, jak mezinárodní sankce zasahují do bankovních záruk a akreditivů a jakou právní ochranu mají banky při prověřování sankčních rizik – a to i bez výslovně sjednaných sankčních klauzulí.
Nařízení prodeje jednotky: mezi ochranou vlastnictví a ochranou sousedského soužití
Institut nuceného prodeje jednotky podle § 1184 odst. 1 občanského zákoníku představuje jeden z nejvýraznějších zásahů do vlastnického práva. Jde o nástroj výjimečný, svou povahou až krajní, jehož aplikace v praxi vyvolává řadu otázek.
Strategie České advokátní komory pro umělou inteligenci
V České advokátní komoře jsme založili Sekci pro umělou inteligenci a nové technologie. Sekce vlastně není úplně nová, nový je především její název. Předtím v rámci ČAK fungovala Sekce pro IT a GDPR. S ohledem na to, že se od ČAK teď především očekává, že bude reagovat na rozvoj umělé inteligence, rozhodli jsme se její název změnit. Když se podíváte na seznamy profesí „na odstřel“ kvůli umělé inteligenci, jsou na nich právníci na poměrně čelních pozicích.
