Články s tagem: volby

Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.

Praha 13. prosince (ČTK) - Negativní stanovisko zaujala končící vláda Andreje Babiše (ANO) k zavedení možnosti, aby poslance a prezidenta mohli Češi žijící v zahraničí volit korespondenční formou.

Praha 8. prosince (ČTK) - Koalice Pirátů a Starostů a nezávislých (STAN) napadla u Ústavního soudu listopadové rozhodnutí, ve kterém Nejvyšší správní soud (NSS) zamítl její stížnost ohledně přepočtu hlasů podle nového volebního zákona.

Právo volit ve volbách do Spolkového sněmu v Německu 26. září 2021 a o necelé dva týdny později do Poslanecké sněmovny v České republice 5. a 6. října 2021 mají i občané, kteří nežijí v Německu nebo v České republice.

Praha 8. července (ČTK) - Obecní, krajské a senátní volby se zřejmě od příštího roku budou konat vždy na konci prvního říjnového týdne. Senátní obvody budou stálé a bude je možné měnit jednou za 12 let prostým zákonem, nikoliv ústavním, jak navrhovala vláda.

Praha 18. června (ČTK) - Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu.

Praha 27. května (ČTK) - Při říjnových sněmovních volbách zřejmě budou moci lidé v karanténě kvůli koronaviru hlasovat tak jako při loňských krajských a senátních volbách.

Praha 19. května (ČTK) - Sněmovna by mohla schválit zavedení takzvaného klouzavého mandátu poslanců. Ústavně-právní výbor doporučil plénu přijetí změny ústavy podle úpravy, na jejímž základě se by členové vlády mohli rozhodnout, zda předají poslanecký mandát náhradníkům.

Senát schválil nová pravidla pro výpočet výsledků voleb do Poslanecké sněmovny. Novela volebního zákona prošla ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a zachovává 14 volebních krajů.

Brno 12. března (ČTK) - Rozhodnutí, kterým prezident Miloš Zeman stanovil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října, u Ústavního soudu (ÚS) obstálo.

Praha 9. února (ČTK) - Většina politických stran chce zachovat ve volebním zákoně rozdělení Česka na více obvodů i podmínku většího podílu hlasů pro vstup do Sněmovny u koalic.

Praha 4. února (ČTK) - Novelu reagující na středeční zrušení části volebního zákona Ústavním soudem (ÚS) by měla předložit vláda a ve Sněmovně by byla úprava schvalována se zkrácenými lhůtami.

Praha 3. února (ČTK) - Pokud by se Parlamentu nepodařilo do července schválit změnu volebního zákona, sněmovní volby by se nemohly uskutečnit v říjnu a zákonodárná moc by po skončení současné Sněmovny přešla na Senát.

Ústavní soud včera vyhlásil netrpělivě očekávaný nález ze dne 2. února 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, kterým vyhověl skupině senátorů a zrušil část volebního zákona.

Ústavní soud zrušil část volebního zákona pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.

Brno/Praha 2. února (ČTK) - Ústavní soud (ÚS) odmítl návrh skupiny senátorů, kteří požadovali zrušit rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana o termínu voleb do Sněmovny. Volby se tak budou konat 8. a 9. října.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Vztah mezi demokratickým politickým systémem, participací občanů na jeho řádném fungování a sociálně ekonomicky citlivou problematikou exekucí je důležitým, ale dlouho opomíjeným tématem společenských věd i jejich výzkumu, a to navzdory své naléhavosti, a především masovému rozšíření exekucí, které se dnes bezprostředně dotýkají více než 800 tisíc občanů České republiky.

Volby do zastupitelstev krajů a volby do Senátu Parlamentu České republiky, které se budou konat ve dnech 2. a 3. října 2020 (případné druhé kolo voleb do Senátu ve dnech 9. a 10. října 2020) jsou letos poznamenány epidemií koronaviru opět nabývající na síle.

Praha 26. srpna (ČTK) - Prezident Miloš Zeman v úterý vyhlásil termíny podzimních senátních a krajských voleb pro lidi v karanténě. Na takzvaných volebních stanovištích budou volit ve středu 30. září, v druhém kole senátních voleb o týden později. V tzv. pobytovém zařízení sociálních a zdravotních služeb, která budou v karanténě, se volby budou konat ve čtvrtek 1. října, druhé kolo senátních voleb pak 8. října. ČTK to dnes sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Rozhodnutí podléhá kontrasignaci předsedou vlády.

Ministr vnitra Jan Hamáček se dnes, 5. srpna 2020, opět sešel se zástupci parlamentních politických stran. Společně se shodli na návrzích odborné pracovní skupiny, které umožní hlasovat osobám v karanténě a izolaci ve volbách do zastupitelstev krajů a do Senátu. Členům volebních komisí se navíc zvýší odměna o 500 Kč.

Praha 17. června (ČTK) - Případné vícenásobné hlasování při volbách do Evropského parlamentu se stane přestupkem, za který bude hrozit pokuta až 10.000 korun. Změnu v návaznosti na rozhodnutí Evropské rady přinese novela o volbách do Evropského parlamentu, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to sdělil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. Novela začne platit od příštího roku.

Hlavní otázku celého regulativního rámce přímého státního financování politických stran lze spatřovat v tom, kde se politické strany nacházejí na škále veřejné – soukromé organizace/subjekty. Jakkoliv je státní financování politických stran výsledkem autoritativní tvorby práva – legislativní právotvorby, otázkou zůstává, nakolik je přímé státní financování typově vybraného subjektu soukromého práva (tj. politických stran a hnutí) legitimní.

V případě, že se ve stejném termínu konají volby a místní referendum, musí hlasování proběhnout v týž místnostech?