Ústavní soud odmítl návrh senátorů na zrušení termínu voleb

Podle senátorů převážně za STAN vyhlásil Zeman volby s neobvyklým předstihem už koncem prosince, což se negativně promítne do politické soutěže a hospodaření stran. Soud se návrhem věcně nezabýval, neboť jej místo politických stran jako účastníků voleb podali senátoři. Ti proto vyzvali strany, aby brzký termín vyhlášení napadly.

ÚS skupinu senátorů považoval za takzvaného neoprávněného navrhovatele. Dospěl k závěru, že vyhlášení termínu voleb není podzákonným právním předpisem, jak předpokládali senátoři, ale rozhodnutím veřejné moci, které lze přezkoumat v řízení o ústavní stížnosti. Skupina senátorů ale není oprávněna tento typ řízení iniciovat.

“V rámci řízení o ústavní stížnosti musí návrh podat ten jednotlivec, čili fyzická nebo právnická osoba, v daném případě třeba politická strana, která by tvrdila, že tím rozhodnutím bylo zasaženo do ústavně zaručených základních práv nebo svobod,” řekl novinářům soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček.

Na rozhodnutí ÚS čeká obdobný návrh, který podala strana Spojení demokraté - Sdružení nezávislých, za něž je v Senátu Alena Dernerová. Předjímat rozhodnutí o jejich stížnosti by podle Šimíčka byla spekulace, návrh má na starost soudce zpravodaj Jiří Zemánek. Strana je však podle dnešního usnesení oprávněným navrhovatelem, a doloží-li porušení základních práv, měl by se soud jejím návrhem věcně zabývat.

“Vyzývám politické strany, aby se na Ústavní soud skutečně obrátily. Pokud se s rozhodnutím prezidenta smíříme, může se v budoucnu klidně stát, že se termín voleb bude vyhlašovat i několik let dopředu ve snaze napomoci vládním stranám,” uvedl místopředseda Senátu Jan Horník (STAN).

Advokát skupiny senátorů a europoslanec Stanislav Polčák (STAN) na twitteru ocenil postoj členů horní komory, kteří brzké vyhlášení voleb napadli. Soud díky nim rozhodl, že postup prezidenta lze přezkoumat na základě stížnosti politické strany. “Tu už ostatně projednává,” uvedl Polčák.

Pod odmítnutým návrhem byly podpisy 18 senátorů. Zeman podle nich zneužil prezidentskou pravomoc. Poukazovali na údajný zásah do férovosti volební soutěže a zvýhodnění vládních stran vůči vznikajícím opozičním koalicím. Prezidentovo rozhodnutí spolupodepsal premiér Andrej Babiš (ANO). V médiích pak Babiš uvedl, že jej Zemanovo rozhodnutí překvapilo.

Do limitu 90 milionů korun na kampaň se po vyhlášení voleb započítávají veškeré náklady na volební propagaci. Strany a hnutí se ovšem musí do voleb přihlásit až začátkem srpna. Podle Starostů není důvod pro regulaci volební kampaně, když ještě nebude jasné, které strany budou kandidovat samostatně a které v koalici. Rozhodnutí prezidenta podle Starostů zvýhodňuje vládní představitele, jejichž oficiální vyjadřování k vládní agendě se za kampaň samo o sobě nepovažuje.

O termínu voleb už sice prezident rozhodl, zatím ale není jisté, podle jakých pravidel se do Sněmovny bude volit. Důvodem je očekávané rozhodnutí ÚS o některých částech volebního zákona, které znevýhodňují menší strany. Soud výsledek oznámí ve středu.