Sněmovna by mohla schválit tzv. klouzavý mandát, byl by dobrovolný

Původní poslanecká novela předpokládala, že by členové kabinetu po dobu vládního angažmá nesměli být zároveň členy Poslanecké sněmovny.

Ústavní předloha je v dolní komoře před schvalováním. Připravili ji Piráti a podepsali se pod ni také poslanci SPD, STAN a vládního hnutí ANO, které obdobnou změnu ústavy slibovalo ve volebním programu. Právní výbor podpořil na stejném zasedání beze změn související volební novelu a změnu sněmovního jednacího řádu se stanovením pravidel pro nastupování náhradníků za poslance, kteří by se mandátu na dobu členství ve vládě vzdali. Novela je teprve před druhým čtením. Dolní komora by o obou předlohách měla hlasovat souběžně.

Pro přijetí ústavní změny jsou nutné hlasy nejméně 120 poslanců. Není úplně jisté, zda se v dolní komoře najdou. Kritici se obávají toho, že schválení klouzavého mandátu by ještě zvýšilo absence ministrů na schůzích Sněmovny. S novelou by pak navíc musel souhlasit také Senát, který dlouhodobě usiluje o další úpravy ústavy, zejména o prodloužení měsíční lhůty pro projednávání běžných zákonů na dvojnásobek. Na projednání změn ústavy horní komora lhůtu nemá. Mohlo by se proto také stát, že s koncem sněmovního volebního období v říjnu předloha takzvaně spadne pod stůl.

Poslanec, který by nastoupil do ministerského kabinetu, by se svého postu ve Sněmovně mohl podle návrhů vzdát oznámením na schůzi dolní komory, nebo doručením notářského zápisu o tomto prohlášení do rukou jejího předsedy. Stejné formy už platí pro vzdání se poslaneckého mandátu.

Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem s právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. Byl by členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže, a měl by mít právo vystupovat a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.