Články s tagem: ústavní principy

Když Karel Šimka nazval svůj příspěvek „Právo je nic“, říkal jsem si, že v duchu kongresové dialektiky zvolím název „Právo je něco“. Ale co?[1]. Třeba „vůle vládnoucí třídy povýšená na zákon“? „Nástroj k regulování života společnosti, jehož využívá stát v zájmu vládnoucí třídy“? A metodou volné asociace mě napadl další název příspěvku: „Ochrana ústavnosti jako nástroj usurpace moci“. K mému příspěvku by se hodil. Hodlám se totiž věnovat – jak ostatně napovídá i označení našeho konferenčního bloku – otázkám soudnictví, konkrétně pak soudnictví ústavního. A to nejen proto, že se v souvislosti s prezidentskými volbami v Rumunsku dostalo opět do popředí mediálního zájmu. Nakonec jsem zvolil název méně provokativní, přesto snad obsah vystihující.

V této epizodě podcastu Právní Kontroverze si moderátor Petr Agha povídá s ústavním soudcem Jiřím Přibáněm o klíčových otázkách, které hýbou nejen českým, ale i evropským právním prostředím. Jaké výzvy čekají na právní stát v době, kdy populismus získává na síle a zpochybňuje hodnoty liberální demokracie?

Budu se zabývat věcmi, které budou, aspoň doufám, mít trochu přesah někam jinam než do práva. Ale s právem velmi silně souvisí, protože nakonec to, jaké je právo, jak funguje, hodně závisí na celkové atmosféře společnosti a celkovém nastavení některých parametrů, které jsou malinko mimoprávní, ale do práva se promítají tím, jak se obsah práva tvoří.

Na loňském kongresu Právního prostoru jsem v rámci tzv. „justičního bloku“ rozebíral neutěšený stav Nejvyššího soudu, jeho příčiny i možné cesty k nápravě. Letos se chci podobnou optikou podívat, jak ostatně napovídá název mého příspěvku, na soud Ústavní. Název „K čemu je dobrý Ústavní soud“, který jsem chtěl původně použít, si již zabral Michal Bobek pro své vystoupení na Karlovarských právnických dnech.

Tento článek vymezuje a ve svých čtyřech kapitolách postupně představuje a analyzuje čtyři možné a reálně užívané interpretace čl. 83 Ústavy.

Problematické ústavní nastavení a praxe výkonu prezidentského úřadu po zavedení přímé volby prezidenta republiky vyvolávají riziko nebezpečného zablokovávání politického systému a nevymahatelnosti ústavních pravidel.

Článek se věnuje problematice konfliktu ochrany lidských práv a rozhodování v referendu. Nejprve jsou představeny příklady stejnopohlavních manželství ve Spojených státech a zákazu stavby minaretů ve Švýcarsku. Ve Spojených státech dochází ke konfliktu ústavních dodatků jednotlivých států schválených v referendu, v nichž je manželství definováno jako svazek muže a ženy, a judikatury federálních soudů, které považují tyto dodatky za rozporné s principem rovnosti garantovaným federální ústavou.