Články s tagem: správní trestání

Uložení spravedlivého a přiměřeného trestu za přestupek lze považovat za fundamentální východisko celého procesu trestání. Každý uložený trest má odpovídat společenské škodlivosti protiprávního jednání, kterým pachatel narušil řádný chod společnosti, tj. chráněné hodnoty a zájmy. Trest tak nesmí být příliš přísný, ale ani benevolentní.

Článek se věnuje správní žalobě, kterou je oprávněn podat nejvyšší státní zástupce k ochraně závažného veřejného zájmu, a to z hlediska principu ochrany veřejných subjektivních práv jako hlavního poslání správního soudnictví.

V rámci své relativně dlouholeté praxe v rozkladových komisích ústředních správních orgánů jsem se opakovaně setkal s námitkami účastníků řízení k celkové délce správního řízení ve vztahu k ukládané sankci.

Pro správní trestání je typické, že dochází k rychlému přechodu od fáze kontroly ke správnímu trestání. To bylo dříve připuštěno judikaturou, teď už to máme i v přestupkovém zákoně, že protokol o kontrole v podstatě může být jediným podkladem pro sankční rozhodnutí. To je velký rozdíl třeba oproti trestnímu řízení, kde gró dokazování probíhá před soudem.

Na kongresu Právní prostor 2023 nás čeká přednáška na téma správního trestání. S tématem vystoupí Mgr. Ing. David Bohadlo, Ph.D., advokát, člen Legislativní rady vlády a odborník na správní právo a veřejnou správu.

Jednou ze čtyř základních svobod, na kterých stojí Evropská unie, je volný pohyb služeb. V rámci realizace této svobody dochází k situacím, kdy podnikatel usazený v jednom členském státě poskytuje služby osobám v jiném členském státě, běžně se tak děje prostřednictvím vyslání svých zaměstnanců k provádění takových služeb. Při takovém vyslání je však nutné dodržovat pravidla na ochranu zaměstnanců ve členských státech, do kterých jsou pracovníci vysláni.

Ačkoli se můj příspěvek jmenuje nové přestupkové právo, přijetím zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o přestupcích“), kterým bylo rekodifikováno správní trestání, došlo k plynulému přechodu ze staré právní úpravy reprezentované v případě fyzických osob zákonem č. 200/1990 Sb. o přestupcích, a v případě právnických a podnikajících fyzických osob zákony obsahujících skutkové podstaty jiných správních deliktů, na novou právní úpravu.

Již před více než rokem nabyl účinnosti zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky), a zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích (dále jen „zákon o některých přestupcích“), které nahradily zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „zákon o přestupcích“).

Po několikaleté snaze zákonodárců o koncepční úpravu přestupků a správních deliktů nabyl 1. 7. 2017 účinnosti tzv. rekodifikační balíček správního práva trestního. Tento balíček tvoří tři zákony: zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017 („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a tzv. změnový zákon, tedy zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“).

Od 1. července 2017 jsou účinné nové právní předpisy v oblasti správního trestání, a to zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich („zákon o odpovědnosti za přestupky“), zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích („zákon o některých přestupcích“), a také zákon č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích („změnový zákon“). Tyto tři zákony lze označit za jakýsi „balíček kodifikace správního práva trestního“.

Ve druhé části příspěvku seznamuje autor čtenáře s aplikací předpisů upravujících správní trestání, novinkami v úpravě správního trestání a rovněž se změnami v části čtvrté přestupkového zákona.

Nová právní úprava správního trestání do jisté míry zmeškala vhodnou příležitost zamyslet se koncepčně nad tím, co správní trestání je, k čemu ho máme a jak by v 21. století v našich podmínkách mělo vypadat. Domnívám se proto, že nežli pojem reforma by se hodilo spíše označení rekodifikace.

Na novou úpravu správního trestání v podání JUDr. Lukáše Potěšila, Ph.D. se v rámci jeho příspěvku můžete těšit na dalším ročníku nadcházející konference Právo ve veřejné správě 2017. O zásadních změnách v oblasti správního trestání si však můžete přečíst již teď v našem krátkém rozhovoru.