Obchodní tajemství a nová databáze jednotkových cen léčiv
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s AIFP (Asociací inovativního farmaceutického průmyslu) zřídilo databázi jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených ministerstvem. Jaké důsledky z toho plynou pro dodavatele léčiv?
Ministerstvo zdravotnictví (MZ) v poslední době klade značný důraz na zajištění transparentnosti a hospodárnosti v oblasti nákupů zboží a služeb ze strany nemocnic přímo řízených MZ, zejména fakultních nemocnic. Od září 2018 se v plném rozsahu aplikuje příslušný příkaz ministra, který mimo jiné stanovuje pravidla pro vykazování a účtování zpětných bonusů. Vedle toho byla zřízena databáze reálných jednotkových cen léčiv dodávaných do nemocnic přímo řízených MZ.
Smlouvy na dodávky léčiv uzavřené s fakultními nemocnicemi, resp. individuální objednávky léčiv se uveřejňují v registru smluv. Mnozí dodavatelé léčiv se však brání a ve smlouvách prohlašují informace o ceně léčiva za obchodní tajemství. MZ tak mělo kontrolu nad vynakládáním prostředků fakultních nemocnic znemožněnu. Nová databáze a informace obsažené v ní mají tuto situaci vyřešit.
Databáze není veřejně přístupná. Údaje z ní jsou dostupné pouze MZ, SÚKL, přímo řízeným nemocnicím a zdravotním pojišťovnám v rozsahu a formě, jak je uvedena v memorandu. Právní povaha memoranda, kterým byla databáze zřízena, neumožňuje, aby zavázala všechny dodavatele léčiv. Memorandum však umožňuje, aby se jakýkoli dodavatel léčiv (tj. i ten, který není členem AIFP) zavázal, že do databáze vymezená data bude vkládat.
Z pozice dodavatele léčiv je třeba se ptát, jaké výhody, resp. jaký dopad by mu případná (ne)účast přinesla. V případě, kdy dodavatel léčiv závazek nepřevezme, MZ deklaruje, že fakultní nemocnici podpoří v aktivním a důkladném hodnocení oprávněnosti označení údaje o ceně jako obchodní tajemství. Podpora MZ by měla spočívat v metodické a právní podpoře směřující ke zveřejňování jednotkové ceny v registru smluv, budou-li pochybnosti o tom, že znaky obchodního tajemství nejsou naplněny.
Naopak v případě vložení informací do databáze MZ zajistí, že se jednotková cena léčiva nebude zveřejňovat jiným způsobem a nebude poskytována jiným subjektům než těm, kteří mají do databáze přístup.
Plný provoz databáze byl zahájen 1. 2. 2019.
Zdroj: BNT journal
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.
