Články s tagem: morálka

Často se setkáváme s tím, že parodii, humor či sarkasmus, se lidé snaží napadat žalobou na ochranu osobnosti. Nicméně judikatura ESLP zaměřená na humor, kterou tento článek shrnuje, v mnohých případech upřednostňuje svobodu projevu zakotvenou v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (EÚLP).

Článek analyzuje Etický kodex české lékařské komory ve filosofickém a historickém kontextu a snaží se rehabilitovat smysl Kodexu pro současnou teorii lékařství i klinickou praxi. Tradiční deontologické čtení kodexu je vykázáno jako problematické a představuje se perspektiva čtení Kodexu pomocí pojmových nástrojů etiky ctností a etiky péče.

Právní teoretikové či filosofové si všímají toho, že pokud hovoříme o interpretaci a aplikaci práva, pak svou roli, a to mnohdy nezanedbatelnou, hraje i morální uvažování.

Otázka, jakým způsobem máme řešit konflikty mezi požadavky, které vyplývají z obecné morálky, a těmi odvozenými od určité profesní role (například advokáta), patří k tradičním problémům profesní etiky.

Vítězný článek soutěže studentských prací "Ukaž svou kreativitu IX", na jejímž pořádání se Právní prostor podílel, se věnoval gentlemanskému slibu.

Legitimita práva je již dekády ba staletí diskutovaným fenoménem. Nicméně právní odborníci se prozatím věnovali spíše disputacím týkajícím se rozmanitých zdrojů této legitimity, tj. argumentů, jejichž prostřednictvím lze právo ospravedlnit, a nikoli samotné podstatě a obsahu legitimity práva. Proto tento příspěvek nahlíží na pojem legitimity práva odlišným úhlem pohledu, neboť namísto otázky, jak lze právo ospravedlnit, předkládá otázku jinou, totiž, v čem přesně legitimita práva v podmínkách demokratické společnosti spočívá a jak ji lze empiricky měřit.

Je správné pomoci člověku, který je odsouzen na doživotí za zločiny, které nespáchal? Měl by advokát respektovat pravidla profesní etiky a být mlčenlivý o informacích, které získal v rámci obhajoby klienta? Když se tato dvě zadání střetnou, vyvstávají některá z nejnáročnějších etických a morálních dilemat advokáta. Tělo článku sestává ze čtyř částí, z nichž první uvádí modelový příklad a rozbor jednotlivých hledisek a argumentů, druhá příklady známých zahraničních kauz a zbývající dvě srovnávají relevantní právní úpravu mlčenlivosti v prostředí USA a ČR.

JUDr. Pavla Varvařovského asi netřeba příliš představovat. Tři roky byl veřejným ochráncem práv, působil též jako soudce Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Nápad oslovit právě pana doktora mi vnukla knížka jeho fejetonů, které před několika lety pravidelně vycházely v Lidových novinách. Jeho pohled na dnešní právo, morálku a společnost vůbec rozhodně stojí za přečtení. Litovat nebudete.