Pět otázek pro Pavla Varvařovského
JUDr. Pavla Varvařovského asi netřeba příliš představovat. Tři roky byl veřejným ochráncem práv, působil též jako soudce Nejvyššího soudu a Ústavního soudu. Nápad oslovit právě pana doktora mi vnukla knížka jeho fejetonů, které před několika lety pravidelně vycházely v Lidových novinách. Jeho pohled na dnešní právo, morálku a společnost vůbec rozhodně stojí za přečtení. Litovat nebudete.
1) Co podle Vás naší společnosti v současnosti nejvíce škodí?
To by bylo na dlouhé povídání. Pokusím se být stručný – nejvíc patrně jakýsi permanentní pocit ukřivděnosti a nedocenění toho, jací my jsme vlastně skvělí. Jan Werich to kdysi vystihl mistrně, a tak si jeho přirovnání s dovolením vypůjčím. Pravil, že ho smutný konec první republiky nakonec ani tolik nedojímal, protože to tady vždy bylo na téma, že jsme prohráli proto, že soudce byl proti nám a slunce svítilo našim hráčům do očí. A tak je to vlastně pořád – přiznat si vlastní chyby a omyly moc neumíme. V malém společenství, jakým je rodina, ani v tom velkém, kterému říkáme stát. Za všechno mohou „ONI“.
2) Často jste kritizoval skutečnost, že se zákonodárce opětovaně uchyluje k normování chování pomocí právních předpisů, avšak morálka se v samotné společnosti vytrácí. Dokážete si představit, že se jednou dočkáme opačného trendu a právní normy přestanou obsahovat tolik zákazů, příkazů a sankcí, jako je tomu dnes? Nejsme na to až příliš zvyklí?
Zda se někdy dočkáme tichého zesnutí současné hypertrofie práva a jeho zákazů, příkazů a sankcí za vše možné i nemožné? Snad ano, ale to už já tady určitě nebudu. Mohu tedy pouze přát dnešním dvacetiletým, aby alespoň na sklonku života poznali, že to jde i jinak (čímž jsem si jist).
3) Máte pocit, že se úřad veřejného ochránce změnil od těch dob, kdy byl ve funkci Otakar Motejl, do dnešních dní, kdy v ní působí Anna Šabatová?
Ombudsmanská instituce u nás vznikla před takřka čtrnácti lety. Za tu dobu vyrostla – v přeneseném slova smyslu i fakticky (přibyly jí nové kompetence). Otakar Motejl se snažil, aby z toho nebyl hlídač všeho možného, já jsem jeho filozofii ze všech sil držel. S paní Šabatovou přišel zjevně jiný (lehce militantní) trend – čas ukáže, kdo měl pravdu.
4) Jak se díváte na kauzu šátků, které nosí muslimské dívky při výuce ve školách?
Kauza „šátky“? Vlastně to souvisí s otázkou předchozí. Já bych řekl „mnoho povyku pro nic“ (a věřím, že nebožtík Otakar Motejl by řekl něco podobného). Případně bychom asi oba naznačili, že jsem-li někde hostem a žádám o jídlo a přístřeší, není slušné si moc vymýšlet. Na druhé straně jsem si vědom, že podobné pseudoproblémy se dnes prostě „nosí“. Já se ale nikdy netajil pochybami, zda různých výborů, komisí, ochránců a aktivistů bojujících s údajně všudypřítomnou diskriminací není více, než je skutečný výskyt tohoto jevu. A také jsem připomínal, že princip rovnosti pláče nejen tehdy, je-li odstrčen do kouta, ale i v případě, kdy je dováděn do krajnosti. A na tom si dovolím (s ohledem na svůj věk, životní zkušenost a snad i jakési vzdělání) trvat.
5) Kdyby dnes slavila Česká republika narozeniny, co byste jí popřál?
Co bych popřál své vlasti, kdyby dnes slavila narozeniny? Asi to, co si přejí lidé mezi sebou. Zdraví, štěstí, dlouhá léta. Protože jde ale o stát, tak bych asi zdůraznil zdraví duševní – zejména volených představitelů.
Další články
Participační práva dětí, aneb „ty nevíš, co je pro tebe dobré“ podruhé
Rozsudek Nejvyššího správního soudu z prosince 2025 vyjasňuje limity participačních práv dětí v opatrovnických řízeních. Zdůrazňuje, že smyslem pohovoru není dítě přesvědčovat, ale citlivě porozumět jeho názoru a respektovat jeho prožívání.
Evropská unie rozšiřuje regulaci AI. Obsah generovaný nebo upravený umělou inteligencí musí být pro uživatele rozpoznatelný
Jednou z nejzásadnějších změn v oblasti regulace AI budou nová pravidla transparentnosti, která vstoupí v účinnost 2. srpna 2026. Zavádějí povinnost jakýkoli AI obsah označit, informovat o deepfakes a upozornit uživatele, pokud komunikuje s umělou inteligencí.
Svěřenské fondy v realitních transakcích: Transparentní evidence skutečných majitelů versus limity AML prověrky
Využívání institutu svěřenských fondů zažívá v České republice v posledních letech dynamický nárůst, a to nejen jako nástroj pro správu rodinného majetku (family office) či mezigenerační transfer, ale stále častěji i jako entita vystupující v roli investora na realitním trhu. Pro realitní zprostředkovatele a další povinné osoby však toto uspořádání představuje značnou výzvu v oblasti Anti-Money Laundering (AML) procesů.
Maximální ceny pohonných hmot vyhlašované Ministerstvem financí
Ministerstvo financí od 8. dubna tohoto roku vyhlašuje v reakci na aktuální situaci na světových trzích a v návaznosti na to na domácím trhu každý pracovní den maximální ceny pohonných hmot na následující den, v případě vyhlášení v pátek na následující víkend a pondělí. Jaký je právní základ tohoto jeho počínání?
Česká republika rozšiřuje povinný screening zahraničních investic
Zahraniční investoři zvažující vstup do cílových společností aktivních na českém trhu by měli věnovat pozornost zásadní změně v oblasti prověřování zahraničních investic (FDI). Od 1. listopadu 2025 se v důsledku novely zákona o prověřování zahraničních investic výrazně rozšířil okruh transakcí, které podléhají povinné notifikaci a schválení ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu. Povinnému screeningu budou nově častěji podléhat investice zejména v digitálním, technologickém, zdravotnickém či energetickém sektoru.



