Články s tagem: domácí násilí

Nové úpravě týkající se domácího násilí obsažené v zákoně č. 78/2025 Sb. jsem se věnovala v minulém článku. Jedním z nových prvků této úpravy je zohlednění domácího násilí při vypořádání společného jmění manželů. V tomto článku nabízím své úvahy jak k tomuto principu samotnému, tak k jeho konkrétnímu provedení.

Domácí násilí se bohužel vyskytuje častěji, než si mnoho lidí uvědomuje, a nezřídka je přítomno i v rodinách a vztazích, které navenek působí harmonickým dojmem. Nyní dochází ke změně, která by mohla obětem pomoci.

V českém právním systému se někdy objevují případy, které víří debaty o hranicích trestního práva, jako kauza projednávaná pod spisovou značkou 7 Tdo 725/2024. Tento případ, týkající se údajného týrání osoby žijící ve společné domácnosti, přinesl nejen otázky o tom, co lze považovat za „týrání“ podle § 199 trestního zákoníku, ale také o tom, jakým způsobem by měly soudy přistupovat k hodnocení důkazů a interpretaci skutkových okolností.

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník. Jejím cílem je zajištění lepší ochrany obětí sexuálního a domácího násilí.

Praha 12. září (ČTK) - K lepší ochraně obětí domácího násilí by měla přispět vládní novela, kterou dnes Sněmovna posunula do závěrečného kola schvalování. V občanském zákoníku přibude výslovné a jednoznačné vymezení domácího násilí, což má zajistit to, že policie, justice i intervenční centra budou postupovat v obdobných případech jednotně. Zamítnutí novely žádný z poslanců nenavrhl.

Legislativní návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník a další zákony v souvislosti s potíráním domácího násilí, připravil Úřad vlády ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Plníme tak další z bodů Programového prohlášení, podle něhož se má zlepšit systém ochrany před domácím násilím a pomoci jeho obětem.

Tímto navazuji v rámci série na své předchozí články, Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a Dítě jako svědek domácího násilí – část 2., Role OSPOD při ochraně dětí. Tento článek ve věnuje posouzení této problematiky z hlediska trestního práva, přičemž cílem je zodpovědět otázku, zda tyto ve těchto případech jedná o trestný čin vůči dítěti.

Tento text přímo navazuje na článek Dítě jako svědek domácího násilí – část 1. a pokračuje v posouzení domácího násilí a jeho následků v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Konkrétně se v následujícím textu věnuji úvaze nad vhodnými nástroji dle zákona o sociálněprávní ochraně dětí a rolí OSPOD v těchto případech.

Praha 9. května (ČTK) - Zamezit nejednotnému přístupu soudů, policie či orgánů sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) k obětem domácího násilí má nový zákon, který dnes novinářům představily zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková či předsedkyně Výboru pro prevenci domácího násilí a násilí na ženách Branislava Marvánová Vargová. Norma přináší definici domácího násilí, která podle nich doposud v české legislativě chybí.

Tento článek a jeho pokračování mají za cíl zamyslet se nad posouzením domácího násilí a jeho následky v rodinách, kde násilí probíhá mezi dospělými osobami a není přímo zaměřeno vůči dětem. Bohužel v těchto případech bývají následky u dětí nezřídka bagatelizovány s odůvodněním, že přímého násilí se agresor dopouštěl „jen“ na partnerovi. S tímto postupem se neztotožňuji. Mám za to, že je potřeba se důsledně zabývat dopady tohoto jednání na děti a možností řešit tyto situace za pomocí odpovídajících opatření.

Co mají společného pirát, přítelkyně Aquamana, uříznutá špička prstu a 💩 v posteli?

Každý pátý člověk se stal v ČR obětí domácího násilí, ať už ve formě fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického násilí. Z toho přes dvě třetiny obětí zažilo agresi ze strany partnera či partnerky a více než polovina si nese následky až do současnosti.

Poslankyně Barbora Urbanová je jednou ze zakladatelek iniciativy Pod svícnem, která si dala za cíl zlepšit přístup společnosti i státu k obětem domácího násilí.

Více než 20 % Čechů zažilo na vlastní kůži domácí násilí ať už ve formě fyzického, sexuálního, psychického či ekonomického. Z celkového počtu více než tisíc respondentů téměř každá třetí (30 %) žena uvedla, že má zkušenost s domácím násilím a totéž uvedl každý devátý muž (téměř 12 %). To vyplývá z dat nejnovějšího výzkumu iniciativy Pod svícnem a výzkumné agentury Ipsos.

Lucii Hrdou asi netřeba představovat. Výrazná pražská advokátka se pravidelně objevuje mezi top ženami Česka, a to nejen v právních žebříčcích. Na sociálních sítích o sobě říká, že je „ošklivá zlá feministka“ a „nevymáchaná pusa“, ale také „drsná advokátka“, která neúnavně bojuje proti domácímu a sexualizovanému násilí.

Domácí násilí je bezesporu složitý společenský jev, jehož zkoumání zdaleka překračuje rámec paragrafů. Tato problematika se navíc nevztahuje pouze k právu trestnímu či přestupkovému, ale praktikující právnické profese se mohou s tímto fenoménem setkat často také při aplikaci práva správního.

Pro většinu z nás je domov místem, kam se rádi vracíme, kde odpočíváme, kam se chodíme ukrýt před světem a kde je nám dobře. Oběti domácího násilí nicméně tento náš pohled na domov nesdílejí. Není pro ně bezpečným přístavištěm, ale pastí, ze které se nedá utéct.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

To, že z občanského soudního řádu „zmizel“ § 76b, je dnes již dobře známou skutečností. Méně vžité je však povědomí o tom, do jaké podoby se úprava předběžného opatření proti domácímu násilí přeměnila. Na první pohled nevýznamné novoty však podstatným způsobem ovlivnily průběh řízení a vůbec jeho charakter. V následujících řádcích se pokusím popsat průběh řízení o předběžném opatření a zejména zdůraznit odlišnosti zavedené zákonem č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

II. část přednášky JUDr. Tomáše Lichovníka z kongresu Právní prostor 2013, která nás provedla některými změnami v NOZ s přihlédnutím k úpravě postavení orgánu sociálně-právní ochrany dětí.